Zobrazují se příspěvky se štítkemHyperaktivita. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemHyperaktivita. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 10. února 2014

Dětská hyperaktivita 4.díl



Dětská hyperaktivita

Jako většina "poruch" i dětská hyperaktivita vzniká u dětí stylem naší výchovy. Dítě absolutně nemá pojem o čase. Může za to jeho mozek, který je uzpůsoben tak, že dokáže přemýšlet na vědomé úrovni pouze v čase tady a teď. Dítěti se vůbec nedostává do vědomí, co má dělat za chvilku, pokud na to není upozorňováno. Je zde rozdíl funkčnosti mozku.
U dospělých jedinců je velice aktivní přední, neboli frontální část mozku, která se stará o budoucnost, tedy budoucí záležitosti. U dětí je naopak nejaktivnější střední část mozku, která zajišťuje vnímání tady a teď. Je to z toho důvodu, že děti se potřebují naučit spoustu věcí pro život na tomto světě a nejlepší pro učení je čas tady a teď. 

My, tím, že používáme nejvíce část mozku myslící na budoucnost a jistoty, stále někam chvátáme. Náš brzlík taky už nemá tak skvělou funkci jako v dětství a tak jsme navíc vybaveni strachem. Tento spěch a strach přenášíme na naše děti tím, že je pořád honíme, aby si pospíšily, aby se necouraly a tak podobně. Jejich mozek přijímá naše povely, ale neumí si s tím poradit. On vlastně nechápe, proč má tak spěchat a tak si poradí po svém. A jelikož víme, že mozek ovládá tělo, tak začne vydávat do těla impulzy spěchu. To se navenek projeví jako neposednost, tedy hyperaktivita.
V dnešní době existuje mnoho metod, jak toto vrátit do původního stavu a z těla hyperaktivitu odstranit. Jenže pokud se nezmění výchova a rodiče sami o sobě nezačnou pracovat na nějaké změně, hyperaktivita se k dítěti opět vrátí. Proto radím všem rodičům, vneste do svého života trochu klidu a úcty k dětskému světu. Pokud potřebujete být někde na čas, dejte si větší časové rozmezí. Pokud do vaší domácnosti vnesete klid a lásku, dítě vám to tisíci násobně vrátí. Nejenže se uleví vám samotným, ale věnujete to i dalším generacím, kteří přijdou po vás, neboť je všeobecně známo: „Jak dostávám, tak taky dávám.“ Takže věnujte pozornost tomu, co dítěti dáváte.
Tolik o vlivu kineziologie od Katy.
Já bych rád ještě dodal, že mnoho z vás jistě v životě zažívalo podobné situace, které nevědomě vyvoláváte také, neboť se staly ve vašem mozku rovněž naučeným programem. Zkuste se na chvilku zastavit a zamyslet se nad tím, jak vaše děti vnímáte a jak k nim přistupujete. Pokud zjistíte, že je to stejné, jako přistupovali vaši rodiče k vám např.:
- "Pohni honem, nebo to nestihneme!"
- "Necourej se tolik!"
- Podívej se jak dlouho ti to trvá!" 
- "Nemůžeš si pospíšit?" 
- "To i šnek je proti tobě formule 1!"
- "Bože ty si ale brzda!"

Pokud  jste tedy ve vašem životě byli vystaveni podobným výrokům, není divu, že je používáte automaticky také. když se ale nad tím sami zamyslíte, zjistíte, že pokud tu změnu nepřijmete vy a nezačnete na ni sami vědomě pracovat, programy se budou opakovat dál a dál. Ani vy jste se necítili úplně nejlépe, pokud k vám rodiče přistupovali podobným způsobem, který jsem vám uvedl na příkladu. Tak pokud můžete, zastavte to hned, dokud můžete a přijměte do svého života takové změny, které povedou ke spokojenějšímu a pohotovějšímu rodinnému životu, kde se všichni mohou cítit spokojení a šťastní, pokud si to sami dovolíte. Přeji vám všem hodně štěstí na cestě poznání a těším se na další setkání s vámi i vašimi dětmi.
S láskou a úctou váš trenér Radovan

středa 15. ledna 2014

MÁTE HY-PER AKTIVNÍ DÍTĚ?



MÁTE HYPER AKTIVNÍ DÍTĚ?

Opravdu? 

Pokud vám někdo tvrdí o vašem dítěti, že je hyper aktivní a bude vám doporučovat psychologa, hned na to zapomeňte. Smiřte se s tím, že nejsou hyper aktivní děti, ale jen se nevejdou do sociálních škatulek. Tím, že jsou více živější a nezvládáte je doma ani ve školce, jde pouze o důsledek zvýšené potenciální aktivity u dítěte, které ji nemá kde vybít. Takové dítě potřebuje pouze větší zaměření za vybíjení přebytečné energie jinak, než je tomu u ostatních dětí. Navíc je nutné si uvědomit, že děti jsou naším zrcadlem a pokud jsou nezvladatelné, je nutné provést ve výchově určité změny.
Je několik možností, jak toho docílit. Důležité je ovšem si uvědomit, že pokud potřebujete dítě fyzicky unavit, aby se měla kam ventilovat jeho přebytečná energie, neznamená to, že se strháte jako budík a druhý den budete úplně vyřízení. Právě naopak! Záměrem v níže uvedených technikách je vtip v tom, že i když si společně hrajete a sportujete, dítě „maká“ a vy odpočíváte. Zajímá vás, jak to udělat?
Příklad č. 1)
Kupte si lítající talíř. Vezměte dítě někam na volné prostranství, např. do parku, na pole, prostě někam, kde budete mít dostatek prostoru na běhání. Vy ovšem běhat nemusíte. Vysvětlíte děcku, že vy budete VRHAČ a dítě CHYTAČ. Můžete použít např. toto:
„Schopnosti CHYTAČE jsou velmi důležité, neboť je rychlý, mrštný, má postřeh a nelze ho nikým nahradit. Ty jsi tady jediný, kdo má tyto schopnosti. Já budu VRHAČ, který bude odpalovat (vyhazovat) lítající talíř a na tobě je, abys ho chytil/a“. Dokážeš to? Cítíš se na to? Myslíš, že to zvládneš? Opravdu? Tak dobře vyzkoušíme to. Jen nezapomeň, že vždy, když letící talíř CHYTAČ úspěšně chytí do rukou, musí ho rychle donést VRHAČI, abychom napočítali co nejvíce bodů. Pokaždé, když talíř chytneš, počítají se dva body. Pokud ho nechytneš, jeden bod se odečte. Hrát můžeme pro začátek do padesáti. Zvládneš to? Ok. Tak hrajeme“. 

Necháte pak dítě popoběhnout na vzdálenost takovou, aby talíř s co nejmenšími obtížemi chytlo. Na vás je, abyste se předem, než se do této hry pustíte, talíř naučili přesně házet. Protože pokud se to nenaučíte a budete jej házet všude okolo, než dítěti, přestane ho tato hra brzo bavit a horko těžko se vám k ní ještě vrátí. Dítě v tomto ohledu se cítí velice důležité a jeho úspěch se v danou chvíli stává bodem číslo 1. To si zapamatujte! Pokud to vše zvládnete, dítě vám bude lítat sem a tam, vy stojíte na místě a jen házíte talíř. Dítě se skvěle unaví, vybije přebytečnou energii a až skončíte, bude úplně v pohodě. Tím si můžete být jisti.
Příklad č. 2)
V tomto příkladu si zahrajte mini fotbálek a pozvěte i nějaké kamarády ze školky, nebo ze školy, které vaše dítě dobře zná. Společně se nejen ještě více sblíží, ale máte jedinečnou možnost i vidět na vlastní oči, jak spolu děti komunikují, jak k sobě přistupují v jednotlivých situacích apod. Vy opět samozřejmě nesmíte zůstat mimo hru. Budete hlavní brankář! Takže se opět moc nenaběháte a dítě bude štěstím bez sebe, že se nejen vylítá, ale že jste se stal součástí dětského týmu a to děti velmi u dospělých oceňují, i když si to mnozí nemyslí. Opak je však pravdou. Těmito aktivitami můžete u dětí stoupnout jedině v ceně! To si opět zapamatujte a je jedno, jestli jste muž, nebo žena.
Příklad č. 3)
Zahrajte si společně na závodní běžce. Dítě, nebo více dětí seznamte s pravidly. Žádné strkání při závodě a vybíhat jen na tlesknutí. Základní povely zná každý: "Připravit, pozor, teď". A na teď tlesknete a děti vybíhají ze startu. Vy jste časomíra! Opět odpočíváte a měříte na cíli pouze čas, za který vám děti rádi poběží třeba 3x za sebou. Oni rádi soutěží a neustále mají chuť si dokazovat své schopnosti a poměřovat se s druhými. Důležité je v tomto příkladu, abyste správně dokázali motivovat i děti, které doběhnou jako poslední. Nikoho nepovyšujte, ani neponižujte! 

Omluvte pomalejší dítě třeba za špatné boty a příště až si to opět všichni vyzkouší, bude mít ten nejpomalejší lepší obuv a vy se mu mezitím budete plně věnovat a trénovat s ním běh, aby měl možnost zlepšit svůj výkon. Pokud mu dodáte odvahu a ukážete mu v jeho očích, že příště bude vítěz a uvěří tomu, tak se to i stane. Můžete si při takovém tréninku zaběhat společně a nechat dítě vyhrát. Tím získá opět jistotu a sebevědomí, které potřebuje pro další pozitivní přístup. Navíc nejde zde vůbec o to, kdo vyhraje, nebo prohraje. Jde o to být spolu a bavit se! Hlavně co je velmi důležité, je nevymlouvat se na to, že jste příliš staří, že už jste dlouho neběhali apod. Tím dítěti vůbec neukazujete pozitivní zrcadlo, ale pravý opak. Vždy se snažde do veškerých aktivit s dětmi plně zapojovat, ať je to baví. 
Proto je tak důležité i přesně volit slova, které v rozhovorech s dětmi používáte, protože každé dítě může být schopné na něco jiného a není proto vůbec správné, abyste povyšovali vítěze a smáli se poraženému. V tom opravdu nespočívá síla zábavné hry s dětmi. Jde o to, abyste neustále hledali cesty a způsoby, kterými snadno zjistíte, v čem jsou vaše děti vyjímečné.
Pro představu moje děti tak rádi tyto aktivity se mnou dělaly, že dnes už mě dcera trumfne v několika disciplínách levou zadní. A to je přeci ten největší úspěch, protože víte, že jste se dítěti správně věnovali a tohle je ovoce, které společně sklízíte. V tom je to kouzlo, to štěstí, ta radost ze života. To je ta odměna za vaši píli a trpělivost.
Pevně věřím, že i vy to dokážete a společně užijete spoustu zábavy. 
Hodně štěstí vám všem přeje Radovan, váš osobní trenér šťastné rodiny. 

Vaše náměty a dotazy pište do kometářů, nebo mi je můžete zaslat na email:
radovan@jak-na-deti.cz