Recept na „NEZVLADATELNÉ DÍTĚ“?
Máte doma takové a máte pocit, že už jste vyzkoušeli snad
úplně všechno a nic nezabírá? Připadáte si k ničemu a neschopná? Proč?
Učil vás snad někdo, JAK takovéto situace řešit, jak je bravurně zvládat? Asi
těžko. Tak si prosím nic nevyčítejte. Věřte, že nejste jediná, kdo má podobný
problém a nedokáže ho řešit sám.
Pokud se zaměříme na samotné záporné slovo, které rozdělíme
na NE-ZVLÁDAT-ELNÉ, tak už jen tento
poznatek nám velmi napoví. Pokud toužíme něco zvládnout, musíme najít způsob, JAK to zvládnout. Zaměřte se na příčiny, na spouštěče, které
zapříčiňují tyto nezvladatelné stavy a ty se snažte v prvé řadě eliminovat
na minimum. Zkusme se ale společně podívat nejprve na jeden z mnohých
příkladů, kdy si maminka stěžuje na nezvladatelnost své tříleté dcery.
„Připadám
si jako neschopná máma.. moje skoro tříletá dcera je absolutně nezvladatelná,
neporadí si s ní nikdo z rodiny, byli jsme i u psychologa, psychiatra a nikdo
mi nepomůže. snažím se jak můžu.
Malá je od malička živější, od cca 30-ti
měsíců se hodně zhoršila, začala všechny mlátit, nadávat, i sprostě, křičet na
nás, snažím se jí věnovat, dávám jí lásku, autoritu má taky.. každý den má
nějaký záchvat hysterie, když se nechce oblíknout, nedostane to, co chce...
zkoušela jsem křik, plácnout, nechat jí vyvztekat, nemluvit s ní... nezabralo
nic.
Už se to
u nás táhne skoro půl roku, jsme z toho zničený... nic se nezměnilo, co by její
povahu tak změnilo. Opravdu není jediný den, kdy by byla v pohodě, bez jediného
hysteráku... Začala ubližovat i zvířatům, máme doma kočky, psa a od malička je
měla ráda, je na ně zvyklá, nikdo z rodiny nikomu neubližuje. Psychiatr mi
řekl, že s ní mám přerušit kontakt, když začne záchvat a v momentě kdy se
uklidní ho zase navázat. To taky nezabírá… Vím, že je tohle kritický věk, ale
já už si s ní opravdu nevím rady, protože se to u nás děje většinu dne a každý
den... budu ráda, když mi někdo napíše, cokoliv... L.“
Už ze samotného dopisu je zřejmé, že maminka je naprosto
zoufalá a neví si rady. Jistě by dala cokoliv za trošku klidu a pohody. Co bych
mohl mamince doporučit je, aby zkusila nejprve „ZRCADLO“. To znamená, že
vše co bude dělat dcera při tzv. „hysteráku“,
bude zrcadlově napodobovat i maminka a to tak, aby na ni dcera zřetelně
viděla. Tím, že dítě uvidí sebe sama, jak se chová, v mnoha případech se
dítě zarazí a přemýšlí. Nejprve začne analyzovat, že se maminka asi zbláznila.
Následně to zkusí znovu, a pokud se zrcadlení znovu opakuje, teprve pak ji
dojde, že jde o „OPIČÍ SYNDROM“ a dítě začne postupně ze svých zlozvyků
ustupovat, neboť se mu nebude líbit, co vidí. ……. Sebe sama. (Dítě s maminkou bojuje o energie!)
Další možností je odvést rychle pozornost. Např. tím,
že ze sebe vyhrknete: „Koukej, tamhle právě proběhla myška. Honem se běž
kouknout, kam se schovala“. V tomto případě je blesku rychle odvedena
pozornost jiným směrem a dítě se zaměří na imaginární myšku. Místo aby dítě
řešilo sebe, začne hledat, kam se myška schovala.
Vy můžete dítě ještě podpořit v hledání tím, že proběhnete několik
místností a opět zavoláte na dítě, že jste ji právě zahlédla třeba
v kuchyni. Tím vytváříte prostor pro aktivní i virtuální činnost dítěte a přemýšlení
nad myší, nikoliv nad sebou. Nelze tedy v tomto případě hovořit o vymýšlení si, (na což mnohé maminky rádi poukazují), ale o odvedení pozornosti jiným směrem.
Pokud ani to nezabere, pak už vám jen zbývá „indiánská
kůra“ tzv. léčba šokem. Moje děti ovšem tato technika nikdy moc nerozhodila, neboť byly od malinka vedeni k přirozenému otužování, kdy společně střídali teplou a studenou vodu. Zde je totiž velmi důležitá jedna zásada! Musíte si být jisti, že máte
dítě naprosto zdravé a tato kůra mu neublíží, ale prospěje. Pamatujte, že studená voda má blahodárné účinky na náš organismus bez rozdílu věku. Proto se také lidé pravidelně otužují. Pokud vaše dítě často marodí, je to dáno tím, že se neotužuje a doma velmi často přetápíte, nevětráte a nezvlhčujete suchý vzduch. Vše má svoji příčinu i důsledek. Díky těmto otužovacím kůrám také indiáni netrpěli skoro žádnými nemocemi, jako je to
běžné v dnešní civilizované společnosti. A proč? Protože jejich tělo si
vypěstovalo odolnost, kterou potřebovalo pro přežití v zimních měsících.
Kdo může dnes tvrdit, že se pravidelně otužuje, aby jeho tělo bylo odolnější?
Vy to snad děláte?
Velmi důležité je
ovšem následně důkladné osušení a vydrhnutí kůže ručníkem, aby se tělo rychle
prohřálo. Poté dítěti vysvětlete, že se musí rychle obléci, aby nenastydlo. Navíc
se obleče velmi rádo, neboť bude cítit chlad, který potřebuje potlačit. Poslední
krok je velmi důležitý, neboť je nutné dítě co nejvíce zabavit a to tak, aby se
soustředilo nikoliv na sebe, ale na to, co právě dělá. Klidně ho vezměte do
kuchyně a něco s ním připravujte, tvořte, nechte ho samostatně pracovat.
Tentokrát začne fungovat zrcadlení obráceně. Dívejte se na něj a vše dělejte
tak názorně, aby dítě pochopilo, že vás má napodobovat. Nemusíte mu nic říkat.
Vytvořte např. těsto a dejte mu je opracovat, ať z něho něco samo vyrobí.
Pokud žádná z výše uvedených technik nezabere, stáhněte si své e-booky na stánce: http://jaknadeti.com/, které vám mohou velmi pomoci, nebo se domluvte na osobní
konzultaci, viz kontakt. probereme společně možnosti a pak můžeme nalézt i řešení, která mohou dovést vás i vaše dítě k optimálnímu výsledku. Není totiž možné, aby dítě začalo být jen tak
z ničeho nic agresivní, vzteklé, ukřičené a používalo vulgární výrazy.
Snažte se hledat příčiny nejprve v rodině či v příbuzenstvu a teprve
potom u dítěte. Nic v životě se neděje jen tak…..! Na to pamatujte. Pokud
si položíte jednoduchou otázku, kde se vaše dítě naučilo sprostě mluvit a
nadávat, pokud tak nemluvíte doma? Tam začněte hledat příčiny. Jinak přeji
hodně štěstí s novými praktikami zakomponovanými do praxe a vašeho
každodenního života.
Vaše náměty i dotazy mohou být inspirací i pro ostatní, proto
podporujte prosím tyto stránky a informace předávejte dál. Je jedno, zda se
zmíníte mezi svými známými, nebo na Facebooku, hlavně si to nenechávejte pro
sebe. Dnes může potřebovat pomoc s dětmi vaše sousedka, zítra to můžete
být vy.
Přeji vám všem hodně štěstí jak ve vašem životě, tak i životě
vašich dětí na cestě poznání.
S láskou a úctou váš trenér Radovan
Pište do komentářů, nebo na email: info@jaknadeti.com