Nesoustředěnost 5.díl

Nesoustředěnost

Dnešní téma je zaměřené na opakované nesoustředění dětí v každodenním životě a to při jakékoliv činnosti, kterou dítě vykonává. Jak ale takovou „NE/soustředěnost“  změnit tím, že prostě odstraníme záporné slovíčko „NE“? Není to ovšem tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Nestačí nám pouze guma, nebo počítačové tlačítko „delete“ a jen zápor jednoduše odstranit.    

    Je nutné v prvé řadě pochopení hlubších souvislostí toho, co to způsobuje.

§    Co je příčinou?

§    Co to vyvolává?

§    Jak se to projevuje?

§    Jak to změnit nenásilnou formou apod.? 

   Proto jsem si dovolil znovu oslovit svoji kolegyni, zabývající se „Kineziologií One Brain“ Kateřinu a požádat jí o malý příspěvek na toto téma, neboť s ním má rovněž ve své poradně mnoho zkušeností. Jen doplním, že připravuji s Kateřinou a dalšími zajímavými lidmi speciální celoroční program pro rodiče s dětmi, o kterém se včas dozvíte, pokud zůstanete i nadále příznivci tohoto speciálního blogu známý pod názvem: „JAK NA DĚTI“. Tento blog je tvořený a připravovaný pro všechny rodiče a nejen ty, ale každého, kdo to s rodičovstvím myslí opravdu vážně a chce se vyvarovat zbytečných chyb, kterých se všichni dopouštíme díky naučeným starým a nefunkčním programům zakódovaných v našich hlavách.

„Každá učiněná změna vědomě, která přichází do našeho života a jejíž dopad je změnou pozitivní, má obrovský vliv na náš spokojený a šťastný život“.

Text Kateřiny Krampolové:

Jakmile začnou chodit děti do školy, začnou moji poradnu navštěvovat rodiče, že jejich dítě trpí nesoustředěností. Prosí mě, abych jim pomohla tento problém ze života odstranit. Pomohu velice ráda, a pokud je spolupráce rodičů na lepší úrovni, pomoc je trvalá.

Dětská nesoustředěnost je pouze obrana mozku! Dítě, které si hraje nebo kouká na TV, nebo dělá cokoliv jiného, co vyžaduje jeho plné soustředění, nesmí být z této činnosti násilně vytrženo. Pokud se toto děje stále dokola, dětský mozeček si udělá ochranu svojí formou a tím pak vznikne nesoustředění se na jakoukoliv činnost. Mozek se tak chrání před opětovným zklamáním. Abychom tomuto předešli, musíme dítě připravovat na změnu pomalou formou upozorňování na skutečnost, že přijde změna a dítě pomalu odpoutávat od jeho činnosti stálým upozorňováním.

V běžné výchově chybí prostor pro možnost volby. Vybavte si vlastní pocit, když třeba myjete nádobí nebo žehlíte a někdo jiný po vás chce vaši pozornost někde jinde a vyžaduje ji teď hned! Jste ochotni okamžitě vše opustit a s úsměvem se věnovat něčemu jinému? Většina z nás ne. Všichni chceme dodělat alespoň ten kousek, co máme v ruce a pak jsme přístupni změně. A přesně takhle to cítí i naše děti. 

Příklad: 

Maminka začíná vařit a už tuto skutečnost oznamuje dítěti, že přijde jídlo. Tím ho připravuje na budoucí změnu, neboť přijde na řadu krmení. Mozek se postupně začne připravovat na změnu a pomalu se začne od své činnosti odpoutávat. Je vhodné tuto skutečnost opakovat a dítě upozorňovat za jak dlouho změna nastane. Nebo se s ním domluvit na nějakém čase, kdy je ochotno změnu akceptovat.

Dítě takto informované jde jíst s nadšením, protože změna proběhla nenásilnou formou bez nátlaku a navíc byla dána možnost volby. Nejenom, že u dítěte nevznikne nesoustředěnost, navíc ho naučíme trpělivosti. Takto vychovávaný človíček si v dospělosti ví rady sám se sebou a svými problémy. Nepotřebuje rady od ostatních a umí si se vším poradit sám, pro něj tím nejvhodnějším způsobem. Netrpělivost se projeví již v dětství tím, že dítě po vás vyžaduje své potřeby ihned. Chce všechno hned a nechápe, proč mu to nemůžete okamžitě splnit.

Tolik text od Katy, specialitky na "Kineziologii One Brain".

Já jen doplním, že i my dospělí jsme občas velmi netrpěliví a nejraději bychom všechno měli hned. Jsme velmi netrpěliví a nervózní, pokud to není hned podle našich představ. Teď se například rozhodnete, že se vaše díte naučí jezdit na kole, bruslích, nebo lyžích a přitom na to vaše dítě není připravené. Neptáme se, jen nařizujeme. "Teď se naučíš lyžovat, protože jsme to zaplatili a za dva měsíce chceme do Alp". Tečka. Žádná diskuse, žádný rozhovor, zda to vůbec dítě chce, protože jsme se tak rozhodli z pozice autority. Takto to ovšem možná fungovalo dřív, ale na vás to zanechalo následky - naučené programy, které se snažíte vnucovat dál svým dětem. Jde to ale opravdu i jinak. Nesnažte se prosím vše za každou cenu uspěchat.

Naše sny se snažíme vsugerovávat ostatním, ale jejich sny jsou úplně jiné, stejně jako sny našich dětí. Každý z nás má jiné představy a jiné sny o životě, proto je tak nutné společně komunikovat otevřeně, nebát se říct nahlas co chci, co potřebuji, jak to cítím. Protože ten druhý to může cítit úplně jinak a pokud se pak každý domnívá, že ten druhý přeci musí vycítit, jak to cítím já, tak se velmi mýlí. Proto vzniká mnoho nedorozumění a nepochopení nejen mezi námi rodiči a dětmi, ale i mezi dospělými všeobecně. Proto i tolik partnerských vztahů krachuje na maličkostech, neboť jsou postavené na očekávání a naplnění našich snů někým jiným. Ale tak to nefunguje. Jde o základní fungování zákonů přírody i vesmíru, které buď přijmeme, nebo budeme věčně s něčím bojovat. Nadarmo se neříká: „TRPĚLIVOST RŮŽE PŘINÁŠÍ“.

Snažte se tedy být nejen k sobě samým, ale i svým dětem více trpěliví a nechtějte všechno "teď hned"!

S láskou a úctou váš trenér Radovan a dnes opět Katy.

Vaše připomínky, náměty i dotazy můžete psát do komentářů, nebo pošlete email na: radovan@jak-na-deti.cz

Můžete nás také navštívit na FB stránkách: 

https://www.facebook.com/jaknadeti?ref=hl

a projekt podpořit tím, že kliknete na: "To se mi líbí", kde najdete rovněž mnoho inspirativních odkazů. Krásný den vám všem.

Dětská hyperaktivita 4.díl

Dětská hyperaktivita

Jako většina "poruch" i dětská hyperaktivita vzniká u dětí stylem naší výchovy. Dítě absolutně nemá pojem o čase. Může za to jeho mozek, který je uzpůsoben tak, že dokáže přemýšlet na vědomé úrovni pouze v čase tady a teď. Dítěti se vůbec nedostává do vědomí, co má dělat za chvilku, pokud na to není upozorňováno. Je zde rozdíl funkčnosti mozku.

U dospělých jedinců je velice aktivní přední, neboli frontální část mozku, která se stará o budoucnost, tedy budoucí záležitosti. U dětí je naopak nejaktivnější střední část mozku, která zajišťuje vnímání tady a teď. Je to z toho důvodu, že děti se potřebují naučit spoustu věcí pro život na tomto světě a nejlepší pro učení je čas tady a teď. 

My, tím, že používáme nejvíce část mozku myslící na budoucnost a jistoty, stále někam chvátáme. Náš brzlík taky už nemá tak skvělou funkci jako v dětství a tak jsme navíc vybaveni strachem. Tento spěch a strach přenášíme na naše děti tím, že je pořád honíme, aby si pospíšily, aby se necouraly a tak podobně. Jejich mozek přijímá naše povely, ale neumí si s tím poradit. On vlastně nechápe, proč má tak spěchat a tak si poradí po svém. A jelikož víme, že mozek ovládá tělo, tak začne vydávat do těla impulzy spěchu. To se navenek projeví jako neposednost, tedy hyperaktivita.

V dnešní době existuje mnoho metod, jak toto vrátit do původního stavu a z těla hyperaktivitu odstranit. Jenže pokud se nezmění výchova a rodiče sami o sobě nezačnou pracovat na nějaké změně, hyperaktivita se k dítěti opět vrátí. Proto radím všem rodičům, vneste do svého života trochu klidu a úcty k dětskému světu. Pokud potřebujete být někde na čas, dejte si větší časové rozmezí. Pokud do vaší domácnosti vnesete klid a lásku, dítě vám to tisíci násobně vrátí. Nejenže se uleví vám samotným, ale věnujete to i dalším generacím, kteří přijdou po vás, neboť je všeobecně známo: „Jak dostávám, tak taky dávám.“ Takže věnujte pozornost tomu, co dítěti dáváte.

Tolik o vlivu kineziologie od Katy.

Já bych rád ještě dodal, že mnoho z vás jistě v životě zažívalo podobné situace, které nevědomě vyvoláváte také, neboť se staly ve vašem mozku rovněž naučeným programem. Zkuste se na chvilku zastavit a zamyslet se nad tím, jak vaše děti vnímáte a jak k nim přistupujete. Pokud zjistíte, že je to stejné, jako přistupovali vaši rodiče k vám např.:

- "Pohni honem, nebo to nestihneme!"

- "Necourej se tolik!"

- Podívej se jak dlouho ti to trvá!" 

- "Nemůžeš si pospíšit?" 

- "To i šnek je proti tobě formule 1!"

- "Bože ty si ale brzda!"

Pokud  jste tedy ve vašem životě byli vystaveni podobným výrokům, není divu, že je používáte automaticky také. když se ale nad tím sami zamyslíte, zjistíte, že pokud tu změnu nepřijmete vy a nezačnete na ni sami vědomě pracovat, programy se budou opakovat dál a dál. Ani vy jste se necítili úplně nejlépe, pokud k vám rodiče přistupovali podobným způsobem, který jsem vám uvedl na příkladu. Tak pokud můžete, zastavte to hned, dokud můžete a přijměte do svého života takové změny, které povedou ke spokojenějšímu a pohotovějšímu rodinnému životu, kde se všichni mohou cítit spokojení a šťastní, pokud si to sami dovolíte. Přeji vám všem hodně štěstí na cestě poznání a těším se na další setkání s vámi i vašimi dětmi.

S láskou a úctou váš trenér Radovan

Kineziologická metoda One Brain 2.díl

Kineziologická metoda One Brain

Terapie metodou One Brain spočívá v hledání a odstranění příčiny v podobě negativních emocí prožitých v  minulosti, které způsobují stres a reaktivní chování  v přítomnosti. Některé problémy lze zpracovat snadněji a s okamžitým efektem. Na jiných problémech, například na geneticky podmíněných poruchách, se naopak pracuje dlouhodobě a s malými pokroky. Obecně platí, že čím je problém hlouběji, tím obtížnější je jeho řešení. Velkým přínosem této metody jsou její nástroje, které umožňují určit individuální příčiny problému každého jedince a také mu určit individuální proces terapie. Název metody je odvozen od ideálního fungování mozku, jejím cílem je integrace funkcí pravé a levé mozkové hemisféry.

 

Tato terapeutická metoda může pomoci při řešení jakéhokoliv fyzického či psychického problému, který vznikl v důsledku negativního emocionálního zážitku.  Např.:

·        pochybnosti o sobě

·        nedostatek sebeúcty

·        konfliktní vztahy 

·        dyslexie

·        problémy s učením

·        nesoustředěnost 

·        poruchy řeči, sluchu, paměti

·        problémy s komunikací 

·        nejrůznější strachy a fobie

·        problémy s podnikáním

·        finanční problémy 

·        poruchy spánku 

·        problémy s jídlem, nadváha, bulimie, anorexie

·        jakékoli fyzické příznaky, neplodnost, chronická a častá onemocnění, problémy kůže, bolesti hlavy a další.

Nemusíme ale vždy řešit jen problémy. Můžeme si jen ujasnit, jak nyní dál ve svém životě. Můžeme vlastně řešit VŠE, cokoli nám nevyhovuje, cokoli neodpovídá našim představám, které máme o svém životě, cokoli, co se nám nedaří, cokoli, CO BYCHOM CHTĚLI ZMĚNIT. Vždy najdeme odpověď a klient pochopí, co potřebuje dělat jinak, aby se změnila jeho realita.

Metoda One Brain hledá v minulosti to, co nás omezuje a co způsobuje naše současné utrpení. Zabývá se všemi úrovněmi vědomí, ne pouze uvědomělou. Zvyšuje komunikaci a soulad mezi těmito úrovněmi, aby skutečně mohlo k pozitivní změně dojít. Náš mozek, ten neuvěřitelný počítač, zaznamenává vše, co prožijeme od početí do současnosti. Negativní zážitky mohou způsobit neurologický šok: energetické dráhy mezi hemisférami se odpojí, ztratí se tvůrčí logické myšlení a tím schopnost správně reagovat na vnější podněty. Každá sekunda našeho života je uložena v naší podvědomé mysli a v buňkách našeho těla. Jsou zde uloženy všechny negativní i pozitivní zážitky z minulosti a má to vliv na naše současné rozhodování, i když si na vědomé úrovni na tyto zážitky nevzpomínáme. Když se rozhodujeme, ovlivňují tyto zážitky naši emoční reakci a naše rozhodnutí je závislé na tom, jak se v tu chvíli cítíme.

V levé mozkové hemisféře existuje oblast zodpovědná za "přežití „nazvaná Společná Integrační Plocha neboli SIP, v které je uloženo vše, co se nám kdy nepovedlo a co kdo nám kdy řekl.  Při jakémkoliv stresu může "odpojit" 75 i více procent mozku, tj. levý přední mozek a celou pravou hemisféru a nás se zmocňuje pocit bezmocnosti, ztratí se tvůrčí logika a nejsme schopni správně jednat. Výsledkem takovéto blokády může být celá řada duševních i fyzických těžkostí, např. alergie, bolesti hlavy a zad, obezita, různé typy závislostí, fobie, různé druhy poruch učení, odpor k učení až neschopnost se učit, ale také různé formy neadekvátního, nepřiměřeného chování např. hysterie,… .

Cílem této terapie je integrace pravé a levé mozkové hemisféry. Pokud nepracují v souladu obě mozkové hemisféry, dochází k brzké únavě, špatné koordinaci pohybů, špatnému nebo žádnému vnímání. Nejsme schopni se učit, neadekvátně reagujeme na situaci, nejsme schopni vymyslet nové řešení situace atd. Obnovením energetického toku mezi hemisférami a odstraněním stresu, který je zablokoval, dojde okamžitě, nebo během několika následujících dnů k nápravě a mozek začne pracovat celistvě. Zvýší se naše sebevědomí a vědomí je rozšířeno o podvědomou mysl, což nám umožňuje vidět vše v širším pohledu, neboli z jiného úhlu.

Tolik dnes od Katy.

Krásný den všem přeje vám i vašim dětem Katy a Radovan.

Psát můžete do komentářů vše, co vás zajímá nebo trápí, popřípadě nám pište na email: radovan@jak-na-deti.cz

Pokud chceme a toužíme po výsledcích u dětí, musíme vědomě začít u sebe. Teprve pochopením sebe sama, můžeme chápat ostatní.

Kineziologie One Brain 1.díl

Kineziologie-kineze-pohyb, One Brain-jeden mozek

Dnes bych vás rád prostřednictvím zkušeností mé kolegyně Kateřiny seznámil se základy a fungování našeho mozku v Kineziologii. Poprosil jsem ji tedy o informace, o které se s vámi zde také podělí. Celkem jsme připravili pro první kolo na tento blog 5 dílů, tématicky zaměřených na KINEZIOLOGII a její využití v našem životě. 

Kineziologie One Brain je terapeutická metoda, která pracuje pomocí svalového testu a dokáže odstranit fyzické a psychické problémy.

Negativní  emocionální  zážitky - různé potlačené a odmítnuté pocity, hlavně pocity strachu, hněvu, viny, zármutku a zatrpklosti zablokují komunikaci mezi levou a pravou mozkovou hemisférou.

Nastolením spolupráce levé a pravé mozkové hemisféry prožíváme život bez stresu a vědomě si volíme způsob chování, který je nejlepší pro nás a naše okolí…tedy máme volby.

Mozek - co to je? 

Je to orgán, který slouží jako organizační a řídící centrum. Řídí a kontroluje veškeré tělesné funkce.

Je složen hlavně z nervových (vznik a přenos nervových impulzů) a gliových (vyživují a chrání nervovou tkáň) buněk.

Mozek lze zjednodušeně rozdělit na mozkový kmen, mezimozek (diencephalon) a koncový mozek (telencephalon). Nás momentálně zajímá MEZIMOZEK a KONCOVÝ MOZEK.

Mezimozek tvoří Thalamus, hypothalamus, subthalamus, metathalamus a epithalamus

THALAMUS - Největší útvar, soubor šedých hmot, který přijímá sensitivní podněty z celého těla a přepojuje je dále do kůry. Thalamus se považuje za "bránu do vědomí", tedy že podněty, které nedosáhnou Thalamu si člověk neuvědomí.Také je součástí retikulární mozkové kůry, nebo-li telefonní přepojovač – jakmile je pro nás něco důležité, sepne se v podvědomé mysli retikulární aktivační systém a dá do pohybu zákon přitažlivosti(chci si koupit červené boty, tak od té doby všude vidím červené boty)

SUBTHALAMUS se účastní na koordinaci pohybů

HYPOTHALAMUS je podkorové visceromotorické centrum a má mnoho významných funkcí. Jednou z nich je řízení autonomního nervstva a je také zapojený do limbického systému a proto v nás emoce vzbuzují somatické reakce (červenání se, zrychlení srdeční akce apod.). Také je pomocí svého napojení na zrakovou dráhu a epifysu účasten na regulaci cirkadiánních rytmů (něco jako denní režim těla).

METATHALAMUS zahrnuje část zrakového a sluchového centra.

EPITHALAMUS -  jeho součástí je žláza zvaná epifýza neboli šišinka, reagující na světlo a tmu.Tato žláza vylučuje melatonin-navozuje pocit spánku a serotonin, který ovlivňuje nálady a také má vliv na tonus svalů a krevní srážlivost. Zde se také přepojuje většina očních reflexů.

Koncový mozek je evolučně nejmladší část mozku, která je u savců a zejména u primátů silně vyvinuta. Je rozdělen na dvě hemisféry, z nichž každá má pět laloků (nebo šest, podle některých dělení).

·         Frontální (čelní)

·         Parietální (temenní)

·         Okcipitální (týlní)

·         Temporální (spánkový, jako jediný je fyzicky oddělen od ostatních

·         Insulární (lat. insula = ostrov; jedná se o úsek kůry skrytý pod  

          spánkovým lalokem)

·         Někdy se ještě vyčleňuje limbický lalok (jedná se spíše o funkční

          jednotku)

Hemisféry jsou obě symetrické a je známé, že levá hemisféra je více zaměřená na analytické myšlení a početní operace, zatímco pravá je zaměřená spíše na vnímání umění a abstraktní myšlení. To, která hemisféra je dominantní se určuje podle přítomnosti unilaterálních (= jen na jedné straně přítomných) center. Všichni praváci a asi 50 % leváků má dominantní levou hemisféru. Každá z hemisfér dozrává v jiném věku.

Krásný a úspěšný den vám se srdce přeje Katy a Radovan.

Vaše dotazy, náměty či osobní problémy pište do komentářů, popřípadě na email: info@jaknadeti.com