DĚTIOLOGIE ?!

DĚTIOLOGIE ^©!?

Kolik slov vlastně s koncovkou, která v klasické řečtině - logie-λογία,  znamená "nauku o", "znalost o". A kdo z vás už slyšel NAUKU O DĚTECH, NEBO ZNALOST O DĚTECH? Veškeré vědní obory znají pouze psychologii a speciální pedagogiku, zabývající se dětskou psychikou, „tzv. vadami“ a dětskou osobností jako takovou. Přitom jde o základní porozumění života našich dětí. Jak jsem se tedy k tomuto slovu dostal? Malý 11letý kluk, který ještě nezná mnoho slov s touto koncovkou, mi k němu přivedl. Jsem o to šťastnější, že mi ho řekl můj vlastní syn. Jak se k němu dostal a jak ho to vůbec napadlo, ptáte se?

Jednoduše. Díky tomu, že spolu dost často hovoříme otevřeně o pocitech, zážitcích, jeho vnímání a vším, co ho obklopuje a ovlivňuje. Proto se mi také jednoho dne zeptal: „Tatí, tebe mají děti rády, protože studuješ tu „Dětiologii“ po svém a rozumíš jim, viď“?

To byla otázka, která mě naprosto dostala. Uvědomil jsem si, že dětské receptory mozkového vnímání jsou mnohem citlivější, než si vůbec dokážeme představit. Od dětí se naučil, jak velmi mi pomáhají chápat svět, který nás obklopuje a díky němu všemu i lépe rozumět. Díky tomu mám mnoho inspirace na psaní tak rozsáhlých témat, i kreativních nápadů pro rozvoj, tvořivost a přirozené učení. Mnoho článků také vzniklo na základě těchto a podobných zkušeností, pozorováním a vnímáním všech dětí, s kterými jsem kdy přišel do kontaktu vč. jejich rodičů. 

Jen díky nim mohu vnímat jejich svět takový, jaký ho znají pouze oni a kterému je třeba správně porozumět. Oni nepotřebují mnoho, jak se mnozí domnívají. Potřebují hlavně naši pozornost, porozumění, naslouchání, vnímavost, přátelství i lásku. Vůbec není zapotřebí, abychom byli na děti hrubý, neustále k nim přistupovali jako autoritářští bohové, naše potřeby a výroky byli nad zákon, neustále rozhodovali za ně, řídili je díky rozkazům nebo zákazům, něčím je upláceli apod. Nic z toho děti nepotřebují!

A pokud nemá být pozdě, pojďme to vnímat společně. Než se ale společně seznámíme s touto „NAUKOU O DĚTECH“ , nebo chcete-li „ZNALOSTMI O DĚTECH“, (DĚTIOLOGIÍ), trošku se podíváme na ostatní slovíčka, jejichž zaměření jsou různá, přesto mají všechny společnou koncovku „LOGIE“. K čemu je to dobré? Děti milují vše, s čím se mohou seznámit, co jim dokáže otevírat další nepoznané obzory a tyto názvy s nimi můžete společně projít. Na názorných příkladech pak vyprávět, k čemu taková zaměření vůbec slouží a proč se jmenují, tak jak se jmenují. A pokud na to nemáte čas, nevěšte hlavu. Ke všemu se společně dostaneme a nakonec zjistíte, že mnoho z níže uvedených vědních oborů jste nejen poznali, ale vyzkoušíte si některé z nich i v praxi.

„Etiologie“	„Ichtiologie“	"Tribologie"	„Speleologie“
„Psychologie“	„Biologie“	„Limnologie“	„Paleontologie“
„Anthropologie“	„Zoologie“	„Typologie“	„Seismologie“
„Kineziologie“	„Patologie“	„Grafologie“	„Etymologie“

….. a jistě by se našlo ještě mnoho dalších vědních oborů, které jsem zde nezmínil. Mnohé z nich ale dokážou vnímat už malé děti a to velmi intenzivně. Je zajímavé, že čím menší děti se s podobnými obory seznámí na praktických ukázkách, kdykoliv je v budoucnu potřebují, dokážou je velice snadno tahat, jak se lidově říká …… z rukávu. Velmi tomu napomáhá kognitivní vnímání, které je pro dětský přirozený vývoj ten nejdůležitější.

Kognitivní věda (z latinského cognoscere = poznávat) – proto jde v našem životě v prvé řadě o cestu poznání), která se zabývá interdisciplinárním (tedy mezi oborovým) výzkumem mysli a jejích procesů. Zahrnuje disciplíny jako je psychologie, umělá inteligence, lingvistika, neurověda, antropologie a filozofie. Kognitivní věda se zaměřuje hlavně na mysl, její strukturu a operace, a to na podobné úrovni, jako dnes pracují špičkové počítače.

Zdroj:   Cognitive_Science_Hexagon.svg: Charles Low

 

Přesto náš mozek stále patří mezi nejdokonalejší počítačové programy na světě a stále nám neodhalil veškeré své schopnosti, které v sobě skrývá.  Toto poznání se soustředí  zejména na: myšlení, inteligenci, paměť, vnímání, pozornost, jazyk, vědomí a v neposlední řadě podvědomí, které ovládá v našem životě vše. Metody zkoumání jsou rozmanité a specifické pro dané disciplíny. Patří mezi ně např. psychologické experimenty a výpočetní modelování. Za dominantní jednotící prvek lze považovat komputačně-reprezentační pohled na mysl. Někteří autoři dávají kvůli rozmanitosti disciplín přednost formě množného čísla a mluví o kognitivních vědách.

Zdroj: (odborné výrazy a popisy o kognitivních vědách viz.: wikipedia.com + wikimedia.org)

Tolik o kognitivních vědách z odborného pohledu a jejich vlivu na člověka. Když teď tyto funkce převedu do názorného příkladu, tak co myslíte, že se stane, když vezmete dítě např. do ZOO a ono před sebou uvidí několik obrazů vztahujících se ke zvířatům.

Příklad:

1. Vidí opičku, jak volně běhá po laně nad hlavami návštěvníků sem a tam
2. Vidí jídlo určené pro tučňáky a může je s ním samo nakrmit.
3. Vidí hada, jak polyká živou bílou myš. 
4. Vidí ledního medvěda, jak si to plave v jezírku sem a tam. 
5. Vidí a slyší papouška, jak srandovně zdraví návštěvníky ZOO. 
6. Vidí lidi, jak házejí odpadky po zemi a zbytky jídla zvířatům přes ohrady. 
7. Vidí spoustu zvířátek kolem sebe, ale všechny jsou v zajetí.

Je to jen výseč několika variant vnímání dětskými smysly, ale i těmi našimi. Ovšem každé malé dítě bude vnímat něco jiného, protože každé je i jinak citlivé. Vše totiž dále ovlivňuje jeho vnímání, prostředí, ve kterém žije, to jak je k němu přistupováno, jak je vedeno, jak učeno, jak motivováno, jak je s ním zacházeno atd.

Vezměte vaše děti v dohledné době do ZOO a jen je pozorujte. Pokud se u čehokoliv zastaví, ptejte se. Pokud bude chtít nakrmit zvířátka, domluvte se s chovateli. Nechte vaše dítě do sebe nasát veškeré vjemy, které ho budou obklopovat. Doma pak vezměte papír a pastelky, a požádejte dítě, ať vám namaluje to, co ho nejvíce oslovilo. Tím je myšleno (zaujalo, nebo naopak vadilo), ale neraďte, nenapovídejte, nepomáhejte mu. Nechte dítě tvořit od začátku do konce samostatně. I volené barvy hrají velkou roli. V obrázku pak najdete nejen jeden ze zážitků, které se mu uchovalo v paměti, ale hluboce vstoupilo do jeho podvědomí z nějakého důvodu. Tam najdete i výsledek jeho vnímání na okolní svět. To, jak ho vnímá pouze vaše dítě. Nikdo jiný. Obrázky si nechte od vašich dětí podepsat, (nebo jim s podpisem pomozte, pokud ještě neumí psát), pak je naskenujte a pošlete v příloze na email: info@jaknadeti.com

Jsem velice zvědavý na ty úžasné výtvory, které dokážou děti tvořit bez ohledu na věk. Pak vám k jednotlivým výtvorům mohu připravit i komentář zaměřený na KBT a vnímání vašeho dítěte. Předem prosím rodiče, aby zasláním obrázků na email současně udělili souhlas se zveřejněním na FB/Šťastná rodina. Přeji vám všem hodně štěstí na cestě poznání a těším se na vaši zpětnou vazbu.                                                S láskou a úctou váš trenér Radovan

„Nikdy nedopusť, aby pramen tvého myšlení vyschnul“.

PŘÁTELSKÝ VESMÍR - SÍLA TVOŘENÍ

PŘÁTELSKÝ VESMÍR - SÍLA TVOŘENÍ

Vše co je spojeno s přírodou a vesmírem je v rovnováze. A tak jako přichází každý rok roční období, kdy na jaře vše rozkvete, v létě nás sluníčko nabije tolik potřebnou energií a teplem, podzim hraje všemi barvami, aby nakonec uvítal paní zimu, která vše zahalí do bílé peřiny, den se snoubí s nocí, světlo nahradí tma, tak i nás ovlivňuje vše co se kolem nás děje. 

Máme různé pocity, myslíme na kde co, jsme stále s něčím nespokojení, atd. Ale proč stále ubírat svoji pozornost a své myšlení na něco, co vlastně ani nechci, co mi neslouží, a nepotřebuji? Naše myšlení je jako naše zrcadlo. Vše na co myslíme, se odráží v našem životě jako odraz na hladině jezera. Ten obraz je viditelný, přestože ho nemůžeme uchopit, nebo odstranit. Prostě tam je. Dokážeme ho ovšem vědomě změnit na takový, který chceme.

Pokusme se společně žít v přátelském vesmíru, neboť to je jediná správná cesta, jak žít lepší a spokojenější život nás všech. Život je složitý jen proto, že jsme vědomě připustili si ho složitý dělat. Pokud tedy toužíme po jednodušším a pohotovějším životě, měli bychom v našem životě něco změnit. A to něco je naše myšlení a pohled na svět. Je nutné si uvědomit, že naše potřeby nejsou kompatibilní s potřebami našich dětí. Jejich potřeby jsou daleko prostší, pokud je tedy nevedeme k mnohem náročnějším potřebám.

Tím mám na mysli, pokud dítěti už ve 4 letech koupíte TABLET, co mu pak budete kupovat další roky? To už pak v 10 bude očekávat svoje první auto a v 15 bude chtít váš dům, z kterého vás navíc vystěhuje, protože už vás nebude potřebovat. Začnete překážet! Rozmazlování je stejně nebezpečné, jako netečnost a nezájem o dítě. Dítě může mít velkou radost z dárku, který mu vyrobíte, ne-li větší, než z toho, který mu koupíte. Jde ovšem o to, se s ním o tyto zkušenosti a dovednosti podělit. Ukázat mu, že i jeho kreativita, um a nadání vám není lhostejné. Že dokážete mít mnohem větší radost z „obyčejného výkresu“, který namaluje vaše dítě jen a jen pro vás, než z dárku, který někde koupí.  

Nezatěžujte děti svými starostmi, pocitem nějakého nedostatku, ať už citového, materiálního nebo finančního charakteru. Zrovna tak si na dítěti nevylívejte zlost jen proto, že jste měli např. v práci blbý den, nebo vás opustil manžel/manželka. Děti tím jen zbytečně frustrujete a vědomě jim tak ubližujete. Nejhorší je pak v rozpadlém vztahu, kdy jeden pomlouvá druhého před dítětem, jen aby vypadal/a dobře a začne si dětskou lásku kupovat dárky.

Pokud vám na nich skutečně záleží, nedělejte to! Vyvarujte se všech negativních emočních zkratů, návalů zlosti apod. Vše lze řešit v klidu a pohodě. A pokud vás to nikdo neučil a máte s tím problém, je čas na změnu k lepšímu. Věřte, že společně dokážeme to, co jste léta považovali za nemožné. Společně budeme také hodně tvořit a děti tvoření všeobecně milují. V dnešní uspěchané době si možná kladete otázku, kde ale na tvoření a rozvoj kreativity vzít čas, když nic nestíhám? Vždyť jsem stále v jednom kole? Jak to mám asi udělat?

Ukážu vám, jak i tento pohled na danou problematiku zvládnout a mít čas i na sebe sama! Svět dětí je plný fantazie. Tak je v té říši fantazie společně podpořme a sami uvidíte ty výsledky. Vše chce ale svůj čas a trpělivost. Pokud jí zrovna neoplýváte, naučíme se jí společně. Děti miluji pro jejich přirozený přístup k životu, pro jejich čistou duši, pro jejich rozzářené oči, když se jim něco povede, když je někdo dokáže pochválit, pro jejich vrozenou lásku, kterou je nutné v nich podporovat a rozvíjet. Děti neví, co je lež, podlost, nebo faleš, pokud je to někdo nenaučí, nebo to někde ve svém okolí neokoukají. Pokud jsou správně a s láskou vedeni v přátelském vesmíru, dokážou ve svém životě úžasné věci. Věřte tomu nebo ne, ale jen díky pozitivnímu přístupu k životu a láskou, vás budou děti zbožňovat. 

Zkuste např. místo psaní sms zpráv se svými přáteli, milen-ci/kami si začít psát pravidelně se svými dětmi. Ptejte se, rozebírejte vše, co je zajímá, po čem touží, jaké mají trápení, co potřebují, a uvidíte sami, jaký k vám najednou zaujmou sami postoj. Už nebudete autorita, ani nikdo, kdo vyřkne svůj výrok a tak to bude! Už pro ně budete přítel a rovnocenný partner. Někdo, kdo jim porozumí, kdo je dokáže vyslechnout, pomoci, s kým se nebudou nudit apod. V tom je celé kouzlo porozumění a vzájemné spolupráce, která má nedocenitelnou hodnotu v rodinných vztazích všeobecně.

Přistupujte ke všemu s láskou a porozuměním a vše vám bude mnoho násobně vráceno ve stejném duchu. Zahoďte zlost, zášť, závist, vztek, sobectví, aroganci a vrhněte se do nového světa poznání s vírou v lepší život, plný radosti, porozumění a lásky.  Život není ani dobrý, ani špatný. Je takový, jaký si ho sami uděláme. Jen my můžeme ovlivňovat náš svět i náš život. Co vám brání k tomu, abyste začali pozitivně myslet? Netrapte se zbytečnostmi, které jsou pro váš život nepodstatné. Nesoustřeďujte vaši pozornost a myšlenky na to, co nechcete, ale na to, CO CHCETE!

Pravidelně si opakujte: „CO CHCI, TO MŮŽU“! Teprve, když si uvědomíte, že všechny vaše myšlenky ovládají váš život a začnete se intenzivně soustředit na ty pozitivní, začne se i váš život ubírat pozitivním směrem. Přestaňte řešit minulost, kterou změnit nemůžete a soustřeďte se na to, co je tady a teď. Chce to ale trpělivost. To, jak jste mysleli v minulosti, žijete v současnosti. A jak začnete myslet v současnosti, budete žít v budoucnosti. Pokud tedy stojíte o změnu v budoucnu k lepšímu, změňte své dosavadní negativní myšlení na pozitivní. Položte si na závěr jednoduchou otázku.

 „Jak chci, aby vypadal můj život?“

Přeji vám všem hodně štěstí na cestě za poznáním a moc se na vás opět těším u některého z dalších zajímavých témat, která vás posouvají stále kupředu. Vaše názory, náměty, dotazy, či zkušenosti pište do komentářů, nebo na email: radovan@jak-na-deti.cz

nebo přímo na FB

https://www.facebook.com/jaknadeti?ref=hl

S láskou a úctou váš osobní trenér Radovan

NAŠE CESTA A CÍLE

NAŠE CÍLE JSOU METAMI NA CESTĚ

Jak přistupovat k dosahování svých cílů? Na rozdíl od mechanických přístupů je důležité se dívat na své cíle úplně jinak. Lidé se často zabývají tím, že když jsou příliš posedlí svým cílem, ať už je jejich cíl zaměřen na sport, nebo profesní kariéru, nejsou schopni se dostatečně soustředit na procesy, které by je měli k cíli vést, a nejsou dostatečně uvolnění. Právě toto „kognitivní uvolnění“ je předpokladem kreativity a úspěchu. Součástí těchto procesů není pouze dřina, ale umění relaxace, meditace i soustředění. Pouze na základě propojení všech tělesných schopností každého jedince, lze dosáhnout nějakých viditelných výsledků. K tomu všemu je ovšem nutné počítat i s velkou dávkou sebe kontroly, trpělivosti, vůle a víry. 

Jeden z hlavních faktorů, který bychom měli získat je, že se nesmíme zabývat věcmi, které nemůžeme ovlivnit. Jestli zvítězíme nebo ne, není ani v naší moci ani pod naší kontrolou. Pokud se budeme příliš zdržovat věcmi, na které nemáme žádný vliv, budou tím trpět i věci, které ovlivnit můžeme. Je nutné, abychom se na cíle začali dívat úplně jinak. Cesta je pro něj cíl. V kariéře je to ve vzdělání, sebe studiu, ve sportu to znamená trénink a víru v sebe sama. Rozumíte? Ne nějaká ocenění, tituly nebo medaile, další papír do sbírky, ale tvrdá dřina, která výsledku předchází. Pouze tím musíme být nadšeni a to musíme také milovat. Cesta, po které půjdeme za svým cílem. To je náš cíl.

Být na vrcholu je jen vedlejším produktem, neboť na něm nikdy nikdo nevydrží moc dlouho. Je pak nutné opět sestoupit a začít dobývat jiný vrchol. Je to jako plavit se po vlnách na moři a přitom si vychutnávat nejen vrchol vlny, která nás unáší, ale i její propad. To když jsme dole, nás může opět vyhoupnout nahoru. Jen díky takovému uvědomění může mít náš život opravdový smysl.Buďte jako surfaři. Užívejte si těch vln, co vás nesou životem stále nahoru a dolu.

A co je to vlastně ten úspěch? Úspěch je to, že ze sebe dokážeme vydat to nejlepší. Co je opravdu důležité, je pokusit se ze sebe vydat vždy to nejlepší. Pak se stane, že ze snu vznikne touha, z touhy potřeba, z potřeby realizace, z realizace zapříčiněný následek a za tím vším budou následovat i výsledky. 

Pokud chceme dostávat něco jiného, než jsme dostávali až dosud, musíme změnit svůj postoj. Pokud budeme stále dělat to stejné, dostaneme i stejné výsledky. Teprve, když začneme dělat věci jinak, změní se i výsledek. Nic ovšem v našem životě nelze uspěchat. Vše má svůj čas, stejně jak je tomu u zákonů přírody. Vše tkví na zasazení myšlenky, na pěstování myšlenky, na opatrování myšlenky, trpělivé očekávání a nakonec sklizení plodných výsledků, za kterými dokážeme jít krok za krokem, jak učí i moudrá japonská technika KAJZEN. "Malými krůčky k velkým cílům".Začněte pracovat na sobě a vašich dětech od teď jinak a uvidíte, že vám za váš přístup jednou sami poděkují. Staré programy, které jste převzali od svých rodičů, ze systému výchovy a vzdělání spláchněte do záchodu a dělejte věci jinak. Jde to mnohem snadněji, v klidu a pohodě, pro vaše větší pohodlí, klid, zdraví, lásku i společné štěstí.

Existuje jedno pěkné přísloví, které říká: 

„Můžeš vyhrát bitvu, ale ne válku“. „Pokud chceš vyhrát válku, musíš změnit taktiku“.

(Myšleno ovšem obrazně, nikoliv v bojové pohotovosti, protože není důvod válčit. S nikým a s ničím).

Magických 21 bodů ÚSPĚCHU:

1. Umění vydat ze sebe to nejlepší

2. Mít vlastní názor a stát si při něm  

3. Sebedůvěra

4. Charakter

5. Dovednosti

6. Týmový duch

7. Sebe kontrola

8. Bdělost

9. Iniciativa

10. Houževnatost

11. Pracovitost

12. Trpělivost

13. Koncentrace 

14. Mentální síla

15. Bdělost

16. Rozhodnost

17. Vytrvalost

18. Přátelství

19. Loyalita  

20. Spolupráce  

21. Entusiasmus

Všem vám přeji hodně štěstí na cestě za poznáním a těším se na vás opět příště při dalším tématu. Pište vaše příběhy, postřehy, návrhy či dotazy do komentářů, nebo přímo na email: radovan@jak-na-deti.cz 

S láskou a úctou váš trenér Radovan