MOJE DÍTĚ SI NIC NEPAMATUJE!

MOJE DÍTĚ NENÍ SCHOPNÉ SE NĚCO NAUČIT A ZAPAMATOVAT SI TO!

Mnoho z vás se potýká s podobným fenoménem zvaným „špatná vrozená paměť“. A jistě hledáte všude kolem sebe viníky, kdo vlastně za to může, že vaše dítě není schopné si něco zapamatovat , natož pak nějakou látku, kterou se musí naučit do školy. Ihned vám naskakují v hlavě otázky typu: „Po kom je ten náš kluk tak blbej? Celej tatínek“. ….nebo „Jako by mamince z oka vypadla“.

Hned vás ale musím zabrzdit a pokusit se nasměrovat nejen vaše myšlenkové vzorce, ale i postoje, které neustále používáte u těchto témat na úplný začátek celého procesu pro správné fungování mozku vašeho dítěte. Největší vliv na své dítě totiž máte za všech okolností právě vy. Nikdo jiný. Proto pokud jste až do teď vašemu dítěti neustále něco vyčítali, ihned na to zapomeňte, protože byste museli začít u sebe. Pokud tedy nemáte rádi kritiku, jako asi nikdo, tak stačí začít pracovat s těmito základními pravidly.

1)    Složení jídelníčku

2)    Snídaně, nejdůležitější jídlo dne

3)    Zaveďte pravidelnou konzumaci ryb

4)    Netlačte dítě na ZŠ do biflování látky zpaměti

5)    Pracujte společně na bázi vizuální představivosti každé probírané látky

  

Teď vám něco řeknu k jednotlivým bodům.

Bod č.1) Složení jídelníčku opravdu souvisí se schopností efektivně se učit, dokázat udržet pozornost a nepociťovat únavu. Pokud chcete, aby vaše dítě nemělo s učením problém, nenechte ho se přejídat, protože pak má jeho tělíčko nejvíc práce se zpracováním potravy, místo aby zaměřovalo energii na dostatek kyslíku a tekutin na správné fungování mozku.

Bod č.2) Snídaně, nejdůležitější jídlo dne, vám může připadat jako otřepané klišé a  místo toho hledáme výmluvy. „Nejsem zvyklá snídat, už od dětství nesnídám a moje máma taky nikdy nesnídala“. …nebo „Po snídani je mi vždycky těžko od žaludku a dělá se mi špatně“.  Je třeba se ovšem zamyslet nad jedním velmi důležitým faktem. A/ máma=nesnídá=já=nesnídám=moje dítě=nesnídá.

B/Je mi špatně, protože snídám, co mi nesvědčí, nebo je toho až příliš a pak ve shonu letím do školy a díky vyvolanému chvění organizmu, to vyvolává pocit nevolnosti?

Za A/ jde o naučený program, který si prostě svévolně předáváme z generace na generaci, aniž bychom se namáhali ji jakkoliv změnit, nebo přímo odstranit. Bereme to jako záležitost genovou, tudíž vrozenou. To ale vůbec není pravda. Za B/V myšlenkách se přesvědčím o svém nepříjemném stavu po jedné nepovedené snídani a čím víc se na tuto myšlenku upínám, tím rychleji se stává mojí realitou, mojí virtuální pravdou, která se nakonec stane skutečností, neboť jí můj mozek prostě uvěřil a zakódoval si ji do svého podvědomí. Nic jiného v tom není. To je druhá pravda.

Bod č.3) Zaveďte pravidelnou konzumaci ryb, neboť obsahují velmi důležité látky, které podporují právě správnou funkci mozku! Veškeré výzkumy již několikrát potvrdily, že antioxidanty obsažené v rybách, stejně tak i rybí tuk fungují proti skleróze, Alzheimerově chorobě, senilitě atd. Pro správný vývoj mozku je také velmi důležitá vyšší koncentrace jódu, který je obsažen v mořských rybách. K nim pak můžete nechat děti chroustat i vlašské ořechy, které také velmi významně působí na jeho správné fungování.

Čím více se dítě bude při učení nudit, tím více bude vymýšlet, co musí sníst, aby se mohlo lépe soustředit. A zde je největší kámen úrazu. Příjmem příliš tučných, nebo sladkých potravin, znečišťuje své tělo odpadními látkami, které se následně ukládají ve svalech a krvi ty pak zapříčiňují únavu a nesoustředění.

Bod č.4) Netlačte dítě na ZŠ do biflování látky zpaměti, protože mozek potřebuje pracovat prostorově, nikoliv v kontextu. Opakováním látky možná docílí krátkodobé zapamatování, ale druhý den bude mít lidově řečeno „vygumováno“. To stejné platí i pro jazyky. Denně si může zapamatovat max. 7 slovíček, ale nedokáže je přirozenou formou zpracovat a použít ve větě.

Bod č.5) Pracujte společně na bázi vizuální představivosti každé probírané látky, protože mozek miluje příběhy, zážitky, které si ukládá do podvědomí a tudíž do trvalé paměti. Pokud se tedy učí např. látku o Husitech, hrajte si společně na husity a nechte dítě prožívat veškeré dění, jako by v té době přímo žil. Pokud se bude učit např. pravopis, udělejte si z toho pohádku o hloupém Honzovi, který psal všude tvrdé „Y“, protože byl natvrdlÝ. Nechte dítě, ať všude záměrně píše tvrdé „Y“ a pak mu ukazujte na vyjmenovaných slovech, jak vlastně chytrý byl. Tím dítě získá mnohem větší zájem k učení a pochopí i rozdíly v pravopisu. Pokud dítě prožívá, tak cítí a pokud projde vědomě nějakým dějem, příběh mu v paměti zůstane trvale zakotven. Bez vás to ale nezvládne. Musíte spolupracovat a být aktivními vypravěči. Pokud vám to hned na poprvé moc nepůjde, nevěšte hlavu, protože na školách to nedělají do dnes.

Pokusil jsem se vám dnes nastínit pouze nepatrný zlomek toho, co opravdu funguje a jak to můžete zavést do vašeho života i vy. Pokud to uděláte, máte do budoucna o mnoho starostí a problémů méně. Pokud ne, budou přibývat. Taková je realita a poveze se i s dětmi. Je tedy na vás, zda si z mého blogu „JAK NA DĚTI“ dokážete něco odnést, použít a začít praktikovat a udělat tak váš život i život vašich dětí mnohem jednodušší a zábavnější. Pokud to sami nedokážete, počkejte si. Připravuji celoroční tréninky, které budou hyper akční, se zaměřením na každodenní starosti, povinnosti, strasti, ale i zábavu, kreativitu, pečení i vaření. Vše pak můžeme projít společně krok za krokem. Máte se na co těšit!

S přáním pěkného dne a hodně štěstí na vaší společné cestě za poznáním vám přeje váš trenér Radovan.
Vaše náměty a dotazy pište do kometářů, nebo mi je můžete zaslat na email:
radovan@jak-na-deti.cz