pátek 17. ledna 2014

ŘEŠÍME HMOTNÉ STATKY

ŘEŠÍME HMOTNÉ STATKY

Kdykoliv se nám v  našem životě stane něco neočekávaného s  čím nepočítáme, tak nás to tak říkajíc vykolejí. Jak se v podobných situacích nejlépe zachovat, aby nám to vnitřně neubližovalo a netrpělo s tím i naše okolí, a jak to řešit, nabízí se hned několik variant. Jedna z nich, kterou mám osvědčenou a opravdu funguje je to prakticky neřešit a přijmout to jako svoji další životní výzvu, svoji překážku, kterou musíme zdolat. 

Uvedu jeden názorný příklad:

Dnes ráno jsme přišel ke svému autu a zjistil, že mám rozbité boční okénko u spolujezdce. Zmizela mi GPS navigace, kterou jsem tam díky shonu nevědomky nechal, pak čidlo na venkovní teplotu, rádio a pár drobností z kaslíku v přístrojové desce. Mohl jsem k danému zážitku učinit několik postojů.


1) Mohl jsem se vztekat do nepříčetnosti a nadávat, co je to za lidi, že dokáží udělat větší škodu na autě, než stojí odcizené věci.

2) Mohl jsem vše nafotit, zavolat policii, svoji pojišťovnu a čekat hodinu, než někdo přijede, pak další hodinu sepisovat protokoly o škodě, abych se po 3 měsících dozvěděl, že je pachatel neznámý a pojišťovna stejně žádnou škodu neuhradí, neboť nešlo o dopravní nehodu.

3) A nebo je třetí možnost, že to prostě neřešíte vůbec jako problém, ale jako výzvu.  Jednoduše si poničené auto vyfotím, pro všechny případy do mobilu, vezmu igelit, kousek lepenky a díru zalepím. Zavolám svému opraváři, vysvětlím situaci a do večera mám auto opět opravené, jako by se nic nestalo. Nepotřebuji ani nové sklo. Proč taky. Až to zas někoho napadne příště rozbít, už to nebude tak velká škoda. 

Věřte tomu nebo ne, ale tohle všechno je v našem životě skutečně o výzvách. To jak se k nečekaným událostem postavíme a naučíme se je řešit v klidu a pohodě, budeme mít mnohem jednodušší a spokojenější život. Nejde přeci o život, ale jen a jen o majetek, který je stejně pomíjivý, jako cokoliv, na čem si zakládáme. To jediné, co by mělo být pro nás důležité, je náš život a pokud máme děti, tak oni a jejich štěstí. 

Pokud jste si například koupili byt na hypotéku a tvrdíte, že už máte něco svého, lžete sami sobě. Váš byt do poslední splátky totiž nepatří vám, ale bance, která vám  na to poskytla prostředky. Dokud tedy nedoplatíte poslední splátku včetně úroků, nikde nemáte jistotu, že o něj nepřidete. Proto jakékoliv zvelebování vašeho bytečku je sice velmi příjemné, ale je nutné být připraven na všechny varianty, které mohou nastat. Protže jedine tehdy můžete jakékoliv další životní překážky zvládnout v klidu a s přehledem. Pokud například přijdete o práci, o které jste byli přesvědčeni, že ji máte jistou až do důchodu, co se stane? Přijdou exekutoři a byt vám zabaví. A jste opět na začátku. Veškeré vaše sny se rozplynou. Tak proč se všichni tolik ubíráte k potřebám něco vlastnit? Občas ani nemusí jít o majetek, ale klidně o spřízněnou osobu, na které vám záleží. Pak si jí vezmete a na úřadě dostanete oddací list, tzv. "Záručák". Ten vám ale stejně nezaručuje žádnou jistotu, že s vámi někdo zůstane celý život jen proto, že na to máte papír a přísahali jste si věrnost do konce života. Reklamovat své rozhodnutí nemůžete, stejně jako partnera/ku. Vše totiž záleží jen a jen na našem chování , jednání, příčinách a následcích z toho plynoucích. Stejné to máte i s dětmi. Také vám nepatří, i když si na ně děláte neustále nároky. Žena dítě pouze porodí, ale dítě se pak stává samostatným jedincem. Stejným univerzálním jedincem, jako každý člověk na této planetě. Proto neberte svým dětem jejich svobodu, protože ani vám by se nelíbilo, kdyby vám ji někdo bral, nebo vás omezoval.

Proč vám to tu ale všechno píši, když tu jde hlavně o děti? Je to jednoduché. Mnoho dospělých si totiž neuvědomuje skutečnou podstatu života a bazírují na maličkostech, na materiálních hodnotách, na něčem, o čem jsou přesvědčeni, že bez toho nemohou být. Věřte ale tomu, že pokud se dokážete od těchto způsobů myšlení odpoutat, budete žít mnohem spokojenějším životem a hned tak vás něco nerozhodí. Pokud vám například vaše dítě doma rozbije vaši oblíbenou vázu, nebo památný porcelánový hrneček po prababičce, nedělejte z toho tragédii. Není nutné hned vybouchnout, nechat se ovládat svými emocemi, které nakonec vyústí jen v to, že vaše zloba přejde na vaše dítě, které tolik milujete a přitom mu dokážete kvůli takové malichernosti ublížit i fyzicky! 

 

Nedělejte to!!! Opravdu žádný majetek na světě ani peníze nedokáží vyvážit hodnotu života vašeho dítěte. Vy přeci nevíte, jak vaše dítě po vašem výbuchu zlosti zareaguje. Myslíte si, že si nedokáže vědomě ublížit, že nemůže utéct z domova, nebo nespáchat něco mnohem horšího na protest toho, co jste mu provedli vy? Vyvoláte jen další hněv a zlost, která se násobí. Tohle opravdu není ta správná cesta, po které byste společně měli kráčet. Proto kdykoliv se vám něco podobného přihodí, uvědomte si v prvé řadě, co všechno můžete svým chováním získat, nebo ztratit. Je to totiž jediný způsob, jak se začít ovládat a naučit vše řešit diplomatiky a v klidu. Násilí vždy plodilo násilí a k ničemu nevede! Stejně tak zlost, momentální emocionální zkrat, či cokoliv, co vás negativně ovlivnilo ve vašem běžném životě, ve vašem racionálním myšlení. Ani moralizování není nejlepším řešením. Vždy si zkuste v podobných situacích představovat ty nejhorší scénáře, které by mohli nastat a najednou zjistíte, že to není až takový problém, který byste nezvládli vyřešit v klidu. 

Co kdyby jste třeba přišli o celé auto? Co kdyby ho ztrhla povodeň? Zemětřesení? Přišli jste o střechu nad hlavou, nebo o ty, které milujete? Je jedno, co si představíte, ale vždy myslete na to, že nikdy není tak zle, aby nemohlo být hůře. Ublížíte dítěti jednou, projde vám to, uděláte to znovu, možná si už toho někdo všimne a do třetice můžete skončit tam, kde lidé přicházejí o svobodu a nebo přijdete o vaše dítě, tím že vám ho odeberou. To opravdu chcete? Jen pokud se nad tím vším zamyslíte, dokážete veškeré neočekávané situace a ztráty hmotných statků řešit s nadhledem. 

Všem vám přeji hodně štěstí ve vašem životě a ať vás potkává co nejméně překážek na vaší cestě, které už příště budete schopni řešit s nadhledem a v klidu. Pevně v to doufám. .....

S láskou a úctou váš trenér Radovan.  

Vaše náměty a dotazy pište do kometářů, nebo mi je můžete zaslat na email:
radovan@jak-na-deti.cz