Energie vánoc

 Poslední dobou se hodně změnilo moje vnímání života na této planetě. Již delší dobu se zajímám o kvantovou fyziku a už pár let sbírám do své hlavy informace tohoto druhu. Nedávno jsem navštívila přednášku profesora fyziky, pana Raka, který nejen přednáší na Švýcarské fyzikální universitě, ale k tomu i pracuje ve výzkumném středisku v Cernu. Přednáška byla velice zajímavá a hodně mi otevřela jiný rozměr vnímání nejen světa, ale i celého universa a tím i života a jeho možností. Do té přednášky jsem různé teorie z kvantové fyziky a mechaniky měla v hlavě, ale v kontextu s životem mi dávali pramalý smysl. Po této přednášce zažívám fyziku v praxi. Veškeré teorie se mi přesunuli z hlavy do mého těla. Místo slova myslím si, jsem začala používat slovo vnímám to, nebo cítím. 

Moje tělo je nyní jako radar, který přijímá energii a vyhodnocuje její vibrační pole a tedy i výšku kvality. K tomu všemu mi dopomohla profesorova věta, že vědomí je všude okolo nás a pokud on je fyzik, tak jsme fyzici všichni. Tento program, který mi profesor vložil do hlavy, jsem si uchovala a začala sledovat jeho působení v praxi. Dnes vidím výsledky. Ve své hlavě mi stačí si představit profesorův obličej a vše kolem mne začne mít jiný rozměr a pozorovatele, tedy mne. V kontextu s dalšími informacemi, že nic neexistuje a vše je jen iluze a že existuje několik verzí reality, jsem se stala pozorovatelem svého těla a života okolo mne. 

Podovod, jménem FARMACEUTICKÝ PRŮMYSL

Ať už jsou naše názory na toto kontroverzní téma jakékoliv, je nutné se seznámit s fakty. Každá novopečená maminka řeší otázku spojenou s tím, zda své dítě očkovat, nebo neočkovat. Ono jde dnes ale hlavně o to, co vědomě do těla našich dětí dovolíme pustit a co ne. Co jim může sloužit a co už nikoliv. A protože jsem s tím měl sám před lety osobní zkušenost, razím cestu pravdy za poznáním díky informacím, které vám mohou nejen pomoci, ale v mnohých případech nepřidělat si celoživotní komplikace. To že většina tvrdí, že též byli očkovaní a nic jim do teď nebylo, není argument proto, co se děje teď! Proto jsem se domluvil s dalším skvělým člověkem, kterému též není lhostejné, co se lidem záměrně zatajuje! Tento člověk je dalším v pořadí, který právě na toto téma vytvořil na internetu stránky:        

www.nasledkyockovani.ic.cz  . Dále už pokračuje sám autor příspěvku M.Baury.

NLP v praxi

Ráda bych se s Vámi podělila o zkušenost s NLP koučinkem, o jehož síle jsem neměla v minulosti ani ponětí. Je tomu skoro dva měsíce, co mě můj syn zavolal a řekl mi, že mě přijde navštívit jeden pán, který má zájem o mou tvorbu. (Peču dorty na svatby, dětem k narozeninovým oslavám, vánoční perníčky, domečky, betlémy a další laskominy. Do toho občas vyšívám, háčkuji a dělám spoustu ruční tvorby). Prostě mamča, co se nebojí.....

HODNOTA PENĚZ

Mnoho z nás má peníze zafixované jako něco špatného. Pokud ovšem chceme, aby naše děti žily v dostatku a blahobytu, je nutné tyto programy změnit v sobě. Zkusme se na to všechno teď společně podívat z jiné perspektivy. Mnoho z nás už někdy odsoudilo někoho známého, který zbohatl, stylem, že se změnil. Anebo jsme to alespoň zaslechli. A nás nenapadlo nic lepšího, než si to zdůvodnit nějakou přihlouplou větou, že peníze kazí člověka. Jenže každá mince má dvě strany a toto platí i zde. Ano opravdu se ten dotyčný, který k penězům přišel vlastní pílí, změnil. On totiž našel, jak hodnotu peněz, tak hodnotu vlastní.

Povím vám teď svůj příběh a třeba vám v něčem pomůže. Když ne, tak pomoc nepotřebujete a hodnotu peněz i svou již znáte, nebo ještě nejste na toto poznání připravení. Důvodů může být mnoho, zrovna tak i těch, kdy vám tento text bude ku prospěchu.

Děti jsou dětmi

Děti jsou dětmi a dokážou mnohem víc, než si myslíme. Proto, když nám ukazují nás samotné, je v tom skryta jejich fantazie a smysl pro hru. Abychom se poznali, musíme být kolikrát velmi ostražití a otevření. Otevřenosti dojdeme, když začneme dávat najevo své pocity. Pak bude náš život veselejší a plný radosti. Radost je jedna z nejvyšších vesmírných vibrací. Pokud vibrujeme na úrovni radosti, naše sny a přání se plní mnohem rychleji. Mnoho lidí se bojí, že když dá najevo své city, když se otevřou, budou zraněni. To je ale velký omyl. Opak je pravdou. 

Lítost

Je to naprosto nepotřebná emoce, kterou si lidstvo nese z dávných dob, kdy jednotlivec chtěl ovládat ostatní. Dříve si lidé vymýšleli různé příběhy, kde se uváděli do stavu oběti, aby v ostatních vzbudili lítost. Toto prováděli jak chudí žebráci, tak i bohatí kupci.
Rozlítostněným lidem se jich pak zželelo a byli ochotni jim přispět pomocí svých prostředků na úkor sebe. Tato emoce je v lidech hodně hluboko a lidé si ji velmi často pletou se soucitem. Lítost ještě nikdy nikomu nepomohla a je to nástroj manipulační, nikoliv vývojový. 

my, děti a nákupy

Každá maminka už určitě alespoň jednou zažila situaci, kdy dítko neustále otravně všechno chtělo. Bývá to velice často. Naplánujeme si jít s dětmi na pouť, nebo na nějaký výlet, nebo jen na nákup v hračkářství, k nějaké příležitosti či běžný nákup v potravinách. Převážná většina dětí chce všechno, co vidí a my jsme z neustálého vysvětlování a odříkávání už unavené, naše dítka rozmrzelá a někdy i pěkně naštvaná.

Když si takhle někdy stoupnete před supermarket a pozorujete lidi, kteří vchází a vychází, zjistíte, že dovnitř jdou rodiny s dětmi plné úsměvů a nadšení, ale ven už se vracejí jen ubrečené děti a mračící se dospěláci. Někteří vcházející už jsou naladěni na minulé zkušenosti a vchází s nastaveným programem typu:

Hledání smyslu života

Při různých zamyšleních, kterými lidé prochází ve svém životě, se každý z nás jednoho dne zastaví, a začne o něm velmi intenzivně přemýšlet. Pak nasává základní otázka:

CO JE SMYSLEM MÉHO ŽIVOTA?

Mnoho z nás už přišlo na to, že i když žijeme ve velmi rozvojovém a moderním světě, to základní nám přitom uniká. A to je naše nasycenost smyslem. Naše srdce jsou vyprahlá a hledají skutečný smysl svého života. Najednou si uvědomíme, že ho nenalezneme ani v pohodlí, kterým jsme se všichni obklopili, stejně tak v technických vymoženostech, ani v penězích, sexu, ani ničím dalším, čím je naše společnost doslova přesycena. Lidé na celé planetě se pomalu ale jistě probouzejí a začínají si jednoduchost našich životů a vyprahlost svých srdcí uvědomovat. 

Jak vychováváme děti

Dnešní téma pro vás připravila moje kolegyně a kamarádka Katy, specialista na Kineziologii One Brain. Celé dnešní téma je postavené na jejích zkušenostech z praxe, dnes konkrétně na vnímání a výchově svých vlastních dětí. Jak už mnozí správně pochopili, zabýváme se nejen teoretickými, ale hlavně praktickými principy vnímání našeho života, který dále implementujeme do našich aktivit a sdílíme s vámi.

To jak vychováváme děti, je pro nás velice důležité. My si myslíme, že to všechno děláme pro ně, aby se měli jednou v životě dobře. Ale opak je pravdou. My děti zatěžujeme vlastními programy a jejich přirozené prvotní plány pod tíhou našich programů zazdíváme. 

Co si děti přejí nejvíce?

pokaždé, když vidím nějaké malé dítě, jak stojí třeba na rozkvetlé louce a zahleděně pozoruje mraky, nebo když objímá nějaké zvíře, a jeho pohled směřuje zasněným směrem na jedno místo, vím, že sní. Dětská představivost a vnímání, nezná hranic, pokud je o ně nepřipravíme. My už tuto schopnost dávno ztratili, ale ne navěky. Vždy se dá pracovat s čímkoliv, na čem nám opravdu záleží.

POZITIVNÍ VNÍMÁNÍ

N

aše myšlení západního světa je už od narození ovlivněno kulturně i společensky a to negativním ovlivňováním z okolního světa, které náš mozek přijímá po určité době za vlastní, jako náš funkční program. My ani netušíme, že není náš. Jsme přesvědčeni o naší vnitřní nepravdě, že je náš. Ale je to jinak. V dnešní moderní době existuje tolik emancipovaných žen, které chtějí být soběstačné, nezávislé na mužích, dobře zajištěné a dělají, co mohou, aby toho dosáhly. Když to dokážou, mají pocit, že jsou připraveny na život a najednou zjistí, že ani nevědí, co vlastně chtějí. najednou jsou sami, popř. s dětmi, ovšem bez partnera a horko těřko k sobě hledají svůj ideální "DVOJPLAMEN". 

ROZDÍLNÉ ÚHLY VNÍMÁNÍ

Jak každý z nás vnímá muže či ženu? A jak vnímáme děti? Víte, jaké máte úhly vnímání? Pokud ne, tak neopakujme stejné chyby, které se děli ve vašem dětství a změňme přístup v myšlení. Vzpomeňte si, jaké jste vy prožívaly dětství a zda ho chcete opakovat a vytvářet stejné modality i vašim dětem. Byla vaše maminka neustále v jednom kole? Dělala vám všem doma ráno snídaně, pak rychle běžela do práce, po práci vás vyzvedla ze školky/školy, rychle nakoupila, doma honem uvařila a ještě se vám stihla věnovat s láskyplnou péčí po tom celodenním maratonu? A co otec? Byl neustále v práci, a když byl doma, jen se najedl a pak koukal na televizi? Když jste ho začali vyrušovat, křikl na vás a poslal za maminkou, nebo vypnul TV a šel si s vámi hrát, číst vám pohádku apod.? Promítněte si pozorně ve vašem podvědomí vaše dětství a sami si odpovězte na otázku.

UMĚNÍ ZA MILIÓN !

Jak je těžké se správně rozhodnout a jak je důležité držet se toho nejlepšího, pokud ovšem nevíme, co pro nás nejlepší je! Jak jednoduché může být, pokud dokážeme přijmout i ty sebemenší změny do našeho života? I nepatrná změna přijatá dnes, nás totiž dokáže přivést k dramaticky odlišným zítřkům. Na ty, kdo se rozhodnou pro těžké, vysoké a náročné cesty, čekají sladké odměny. Ty jsou ovšem vykoupeny dlouho trvající pílí a časem. Tyto odměny, čekající na konci takové cesty plné poznání jsou ovšem trvalé. 

MYŠLENKY=PROGRAMY=REALITA

MYŠLENKY=PROGRAMY=REALITA

Naše myšlenky či pocity ne vždy jednoznačně ukazují, jak není nutné se nechávat čímkoliv deprimovat, trápit se, nebo strachovat.  Myšlenky správně stimulované nám dokážou ukazovat, jak získat zdraví, nikdy neutuchající proud optimismu, mír v srdci, důvěru v sebe sama a energii, která je všude kolem nás i v nás samotných.  Náš život může být skutečně bohatší, naplněn radostí a štěstím.

Mnoho z nás se ovšem cítí dost často deprimováno a poraženo. Co to způsobuje? Je to dáno tím, že se s každodenními problémy nedokážeme vypořádat. Snažíme se ze všech sil se svým osudem bojovat, něco s tím udělat, nebo si naopak začneme na vše stěžovat a naříkat. Mnoho z nás se pak také začne vymlouvat právě na nepřející životní události, na smůlu, osud, či karmu atd.  A tak začneme věřit myšlenkám, které nemají nic společného s tím, co bychom si přáli, ale jsou pouze výsledkem toho, čeho se bojíme. Na co upínáme svoji mysl. A čím více se s tím snažíme bojovat, tím více se nám vše vrací do života jako bumerang.

Všichni ovšem disponujeme silami, kterými tyto negativní vlivy dokážeme kontrolovat, řídit i překonat. Meditace je jednou z metod, jak toho postupem času dosáhnout. Alespoň 15 minut denně meditační uvolněné cviky podpořené správným dýcháním, kdy necháme svoje myšlenky volně proudit, jsou základem úspěchu. Přitom se ale vědomě na nic neupínáme. Na nic se nesoustředíme, o ničem nepřemýšlíme, starosti vypouštíme tak rychle, jak rychle do naší mysli vstupují, nenecháváme se nikým a ničím rozptylovat a vyrušovat.

Teprve když zvládneme poslouchat své fyzické tělo, slyšet svůj dech i své srdce, můžeme v dalším týdnu pokročit v soustředění se v meditacích na to, co opravdu chceme, po čem toužíme. Vizualizovat si tak vše, co si přejeme, aby se v našem životě objevilo, protože to jak jsme mysleli dříve, žijeme nyní. A to jak budeme myslet dnes, budeme prožívat v budoucnu. Nejde ovšem o to, soustřeďovat se na to, co už bylo a je nenávratně pryč. 

Funguje to jedině tehdy, pokud si dokážeme představit a vidět před sebou obraz naší budoucnosti tak jasný, jako když vidíme např. film, nebo dílo malíře.

Vše špatné co se nám v životě děje, je pouze výzvou, kterou se máme naučit překonat. Je to stejné soustředění, jako když dostaneme na silnici smyk a máme setinu sekundy na rozmyšlení, zda strhnete volant a uděláme manévr, kterým se s autem vyhneme životně nebezpečné srážce, nebo zazmatkujeme a šlápneme hned na brzdu. 

Také je to naše volba. Můžeme těmto situacím rovněž předejít tím, že absolvujeme školu smyku a budeme tak připraveni na krizové situace, které nás mohou v životě kdykoliv zaskočit. Nebo to hodit za hlavu a doufat, že nás něco podobného nikdy nepotká. To je také způsob, jak někteří můžeme k životu svému, ale i svých nejbližších přistupovat.

A co když nám auto najednou zastaví a vypoví službu? Obvykle to je způsobeno tím, že jsme něco zanedbali. To stejné platí i na nás. Proto i naše údržba o tělo a mysl ovlivňuje i způsob jejího používání. Rozhoduje tak do jisté míry o naší životnosti, výkonnosti i spolehlivosti. Bez ohledu na to, co si kdo z nás myslí o fyzičnu, duchovnu, či stvoření, zřejmé je to, že celé naše tělo je biologický stroj, v němž je řídící jednotkou právě náš MOZEK.

Které programy v našich hlavách ale stále převažují? Zatím se jedná o nástroje chemické povahy, protože jejich aplikace je snadná a někdy i příjemná. Například tolik profanované a reklamované vitamíny, léky, kafe, drogy apod. Nikoho z nás ovšem nikdy nikdo neučil, že mnohem efektivnější se v některých směrech ukazují nástroje fyzické či fyzikální povahy. Zejména jde o mentální trénink a do značné míry i o fyzickou aktivitu. Jejich výhodou je, že jejich uplatněním, jsou hodnoty trvalé a neměnné. Nevýhodou ale je, že je nestačí spolknout a zapít vodou, nebo dokonce alkoholem. Vyžadují náš čas a trochu té námahy. 

Tzv. zakopaný pes je ovšem někde jinde. Zatímco mezi priority zařazuje většina majitelů aut jejich údržbu, o údržbě mozku neslyšel skoro nikdo. A proč tomu tak je? Je to velmi jednoduché. Společnost přeci nepotřebuje samostatné, myslící jedince, ale poslušné ovčany, kterými může manipulovat, které ovládat. A jak to dělá? Snadno!

Kupujete si pravidelně „seriózní, nebo bulvární tisk“, koukáte pravidelně na zprávy, sledujete reklamní spoty v televizi, posloucháte výroky ministrů a všech, kteří jistým způsobem ovlivňují váš život? Tím, že jste pravidelně vystavováni těmto myšlenkovým masážím, stávají se vaší životní realitou. Ale pozor! Už tu nejde jenom o vás, ale i o vaše děti! Vzpomeňte si, kolikrát už vám vaše dítě udělalo někdy výstup v obchodě jen proto, že chtělo nějakou hračku či věc, kterou si pamatovalo z televizní reklamy. Tím, že to v rodině sledujete a vnímáte, přijímáte tak vědomě do své mysli programy typu: „Tohle dělejte, tohle nedělejte, tohle kupujte, pojďte k nám, tady dostanete výraznou slevu, dárek jako bonus atd. Přitom nic z toho nemá prakticky žádný podstatný vliv na vaše štěstí ani zdraví. 

O celé naší existenci v celém rozsahu abecedy rozhoduje pouze náš MOZEK! Jenže jeho funkci i působení na náš život bereme jako samozřejmou. Vše je se vším propojeno a nic se neděje jen tak náhodou! Vše má svoji příčinu i následek. Pokud kašleme na životosprávu, na informace, které bychom si měli hledat sami, nemůžeme se divit, že je s námi manipulováno.  Protože ty, které jsou nám servírovány až pod nos, určují opět pouze naše nasměrované myšlení, které se musí ubírat nikoliv tím směrem, kterým my potřebujeme, ale který od vás chce společnost!

Dokonce ani lidé, kteří vědí, že mozek lze udržovat a trénovat, často nevnímají tuto činnost jako prioritu. Je to dáno tím, že stále ještě slabý "průmysl" trénování mozku neutrácí miliardy na mediálním trhu, aby zákazníky přesvědčil, že mozek je naše přirozená priorita. V naší společnosti rozhoduje o většinovém vědomí reklama a média. Takže dokud nebude někdo utrácet miliardy za "zprávy" o našem mozku (a farmaceutický průmysl to zatím nedělá, protože prostě ještě nic moc na údržbu mozku nemá), neuvědomíme si, že mozek máme a musíme se o něj starat. Budeme-li se totiž řídit jen reklamou, reálně nám hrozí, že budeme sice dobře oblečení, namazaní krémy proti vráskám, s vlasy umytými tím nejlepším šampónem - ale hlava nám sloužit nebude. 

Pokud nevěříte, že je s vámi dobře manipulováno, tak zkusme společně pár otázek:

- Co nás ovlivňuje při sledování televize?  - PROGRAM!

-   O čem v převážné většině programy a filmy jsou? – NÁSILÍ,SEX a SMRT!

-      O čem jsou zprávy, o kterých se pak všude diskutuje? – POLITIKA, NEGATIVITY, NEHODY, NÁSILÍ, SEX A SMRT

-         O čem se nejvíce píše? – O CELEBRITÁCH, NEVĚŘE, NÁSILÍ, POLITICE

-         Co posloucháme v rádiu – TO CO JE DO ÉTERU VYPUŠTĚNO

-         Jaké jídlo nakupujeme? – TO CO MÁTE V REGÁLECH PŘED OČIMA

-         Co nás ovlivňuje nejvíce? – CENA

-         Jak nás ovlivňuje móda? – TÍM, CO JE NÁM PŘEDKLÁDÁNO……atd.

A teď se prosím všichni zamysleme. Kam se poděla témata a slova jako je: LÁSKA, ŠTĚSTÍ, SPOLUPRÁCE, POMOC, VĚRNOST, PODPORA, VÍRA, PŘÁTELSTVÍ, DŮVĚRA, RODINA, POROZUMĚNÍ, TOLERANCE, PŘÍRODA, ZEMĚ atd.?

Přeji vám všem hodně štěstí na cestě poznání a hledejte sami ve svém nitru, kde je skutečná pravda. Pokud souhlasíte, sdílejte. Pokud na to máte jiný názor, pište do komentářů, nebo přímo na email: radovan@jak-na-deti.cz

S láskou a úctou váš trenér Radovan

VYSOKÁ ŠKOLA ŽIVOTA

VYSOKÁ ŠKOLA ŽIVOTA

Dnes jsem obdržel od své kolegyně a kamarádky Katy zajímavý email, který mě upozornil na jeden velmi důležitý fakt. Zamýšlela se v něm o nás i o školách, které v životě všichni nějaké absolvujeme, i to, co nám dávají, co od nich očekáváme, jaký vliv to má na naše děti apod. Přivedla mě tak na myšlenku, napsat něco více o té nejdůležitější škole, kterou mnozí z nás možná podceňují, i když má na náš život největší vliv. Tou školou je VYSOKÁ ŠKOLA ŽIVOTA, kterou si musí projít všichni, pokud chtějí uspět. 

Tato fotografie (zapůjčená od spol. Boredpanda.com) velmi přesně ukazuje, jaké rozdíly a hloubky našeho vnímání existují a přesto se v našem životě dokážeme zabývat úplnými (promiňte mi ten výraz - pitomostmi). 

Naše životy nejsou postaveny ani na titulech, na kterých si mnozí zakládají, ani na moudrostech posbíraných ze všech škol, které jsme mohli za svůj život absolvovat. (Navíc je velmi zvláštní, že čím více se vysokoškoláci dozvídají informací, tím více nabývají přesvědčení, jak málo vědí, přestože je tomu úplně naopak. Díky množství informací pak ztrácejí vlastní sebehodnotu.) Škola ale také není ani o papouškování nabiflované látky, kterou pak děti předříkají, aniž by vnímaly hlubší obsah. Dokud nebudou teorie propojované s praxí, budou to stále jen teorie, které v praktickém životě nemají šanci uspět. Je zajímavé, že to, co se mladí lidé učí na VŠ, by se mělo praktikovat již na základních školách. Ale je to nastavené úplně naopak. Když se nad tím člověk hlouběji zamyslí, zjistí, že vše, co jsme se učili před 40, 30, nebo 20 lety, dnes už neplatí. Vše se vyvíjí tak rychle, že to co jsme se naučili, se musíme zase odnaučovat a začít se učit něčemu úplně novému, neboť to staré už nám neslouží, ale spíše brzdí v našem přirozeném vývoji. Jediné, co z našeho učení přetrvává, je právě ta praktická část, která je neměnná, jen se neustále prohlubuje a zdokonaluje. No řekněte sami, není to absurdní?

Všichni se snažíme udělat si nějakou školu, ale jaká volba je pro patnáctileté dítě ta správná, pokud se ještě nedokáže svobodně rozhodnout jít za svým snem, za svým štěstím? Nikdo to neučil nás, tak to nemůžeme učit ani naše děti. A tak začne stejný scénář, který se točí stále dokola, předávaný z generace na generaci.  Začneme ho ovládat my, rodiče. Apelovat na různé obory, na schopnosti svého dítěte, předhazovat různé pozitivní vzory, současně hned negativní vyhlídky do budoucna, v případě, že dítě nebude souhlasit apod. Ve výsledku nako nakonec dítě, jen aby se zavděčilo, nebo mělo doma klid, poslechne své rodiče a jde tak do školy, která ho vůbec nemusí naplňovat. S takovým přístupem ho nedokáže posunout tím správným směrem žádná škola ani rodič, neboť to není sen dítěte, ale ten váš. (Ve většině případů).

Věty typu:

-  „Půjdeš na tuhle školu, protože je nejlepší a pokud ne, přestanu tě finančně    podporovat“!

-        "Jak ty se můžeš hlásit na nějakou školu, když si blbej jako tágo“?
      "Na tuhle školu jít nemůžeš, i když chceš, protože je to moc daleko a je drahá".

-        "Když půjdeš na tu co já, můžu ti pomoci, když nebudeš něčemu rozumět“.

-    "Máš sice špatné známky, ale tím se netrap. Mám přeci známosti, tak obvolám pár  známých a ty to zařídí“. (prominentní děti, největší mor současného školství!)

 

Možná jste již tyto nebo podobné věty někdy za svůj život slyšeli, nebo je zažili na vlastní kůži a také jste podlehli nátlaku okolního světa. To ale neznamená, že je nutné v těchto programech pokračovat donekonečna. Je na čase si říci dost a dát dětem opravdu šanci, aby si sami určily svůj směr, svoji cestu k vysněnému cíli. Je to přeci jen jejich život a jejich sen, ne ten náš! Tak proč by měly stejně jako my plnit sny někoho jiného? Přemýšlejte o tom prosím chvíli. Jak jste to měly vy? Jak jste to prožívali, jak cítili, jak to vnímali a kde jste nakonec skončili? Naplňuje vás dnes to, kam jste se vydali, jen proto, že jste se chtěli tzv. zavděčit těm, kteří se o vás celý život starali? Opravdu se tam, kde jste teď, cítíte svobodní a šťastní? Naplňuje vás vaše práce, do které se každý den těšíte a máte z ní pořád radost? Nebo to je jinak?

Výchova dětí je ta nejvíce zodpovědná činnost na naší planetě, a přesto na ni neexistuje žádná vysoká škola. Tím jak vychováváme děti, tím tvoříme naši i jejich budoucnost. Naši pradávní předkové to věděli, a proto výchova dětí byla vždy svěřena do rukou starších členů kmene nebo rodiny, kdy už u nich převládal klid a moudrost. Děti bychom měli vystavovat všemu, co nás běžně obklopuje, neboť to je součástí našeho života. Neukazovat pouze jednu stranu mince, nebo jen dvoubarevný svět, který je dodnes hojně využíván při psaní na školní tabule.

Svět je přeci pestrobarevný, má spoustu roztodivných tvarů, vůní, barev, možností, které jsou všude kolem nás. Stačí si jich jen začít více všímat. Vidět i ty nejobyčejnější věci, které pokládáme za samozřejmost, jako něco zázračného. Utrhnout třeba na louce nějakou bylinku, kterou si následně promnete v dlaních a přivoníte, hned zjistíte, zda je její aroma odpudivé, nebo okouzlující až omamně pohádkové. (Tuhle techniku jsem se rovněž naučil od jedné úžasné ženy, které si nesmírně vážím a jsem jí za toto poznání rovněž velmi vděčný). Zrovna tak obyčejný vzduch, který nikdo neřeší, je zázrak. To člověk začne vnímat až tehdy, když mu dojde kyslík. Zkuste si tedy kdykoliv, když budete cítit ve svém životě nedostatek čehokoliv, ať už jsou to peníze, láska, zdraví, štěstí, prostě cokoliv, zatajit dech a nedýchat jak jen dlouho vydržíte. A až se konečně zhluboka nadechnete, přemýšlejte o tom, kde jsou skutečné hodnoty našeho života.
Pokud budeme neustále trávit vody svými odpady, co budeme pít, až přestanou fungovat čističky odpadních vod? Začněme dětem společně ukazovat svět takový, jaký bychom si ho všichni přáli. Ne to, jaký je teď. To, že to mnozí lidé neřeší a drží se raději výroků, jako je třeba tento: ("Já žiju teď a tady a co bude, až tady nebudu, to už měm nemusí zajímat"), je krátkozraký a nezodpovědný ke svým dětem, své budoucnosti. Pouze pozitivně nastavenými zrcadly dokážeme děti vést tím správným směrem, neboť nás budou následovat.

Lidé všeobecně potřebují pozitivní příklady, neboť se stávají jejich životní inspirací. Těžko můžeme s dětmi od malička hrát na počítači bojové a násilně zaměřené hry a očekávat, že až dítě vyroste, stane se ochráncem přírody a bude fotit např. motýly nebo rozkvetlou voňavou louku. Tak to nefunguje. Dítě, stejně jako nás všechny ovlivňuje nejvíce prostředí, ve kterém žijeme a to, jak se cítíme. Snažme se tedy společně působit na své děti tak, aby si svůj život dokázaly zorganizovat sami podle svých představ, na základě pozitivních vzorců, nasbíraných za léta plná radosti, zdraví, štěstí, inspirace a lásky.

Neustále pilně pracuji se svými kolegy na motivačním programu, který vám i vašim dětem ukáže nové obzory i možnosti žít v klidu, pohodě, s láskou a úctou a přitom se neustále rozvíjet, pokud dodržujeme zákony přírody. Do té doby pracujte, tvořte a hrajte si se svými dětmi, protože každý den může být něčím výjimečným a krásným. Budu velmi rád, když mi napíšete i svoje zkušenosti, příběhy, nebo starosti, které jste řešili, nebo stále řešíte.  Vždy je možné najít řešení, pokud ho lidé najít chtějí. Ti z vás, kteří si pozorně prohlédli i obrázky zde, jsou vybrány záměrně, z důvodu vidění praktického života spojeného se zážitky. S učením hravou formou, kterou děti milují. Nevidíte tu žádné složité drilování a přesto jsou děti šťastné. Pokud na to máte jiný názor, nebo vlastní zajímavou zkušenost, pište do komentářů, nebo na email: radovan@jak-na-deti.cz 

Přeji vám všem hodně štěstíčka i sluníčka.

S láskou a úctou váš osobní trenér Radovan.