úterý 8. července 2014

Děti jsou dětmi



Děti jsou dětmi a dokážou mnohem víc, než si myslíme. Proto, když nám ukazují nás samotné, je v tom skryta jejich fantazie a smysl pro hru. Abychom se poznali, musíme být kolikrát velmi ostražití a otevření. Otevřenosti dojdeme, když začneme dávat najevo své pocity. Pak bude náš život veselejší a plný radosti. Radost je jedna z nejvyšších vesmírných vibrací. Pokud vibrujeme na úrovni radosti, naše sny a přání se plní mnohem rychleji. Mnoho lidí se bojí, že když dá najevo své city, když se otevřou, budou zraněni. To je ale velký omyl. Opak je pravdou. 

Uzavření lidé se mnohem častěji staví do pozice oběti a dělají si to sami právě tím, že se neotevřou ostatním a nejsou pochopeni tak, jak si zaslouží. Otevření lidé, dají jasně najevo své pocity, tedy i své potřeby a požadavky a nedochází zde ke zbytečným omylům a nedorozuměním. Dokáží se otevřeně, bez urážení, bavit o problémech, řešit je, a dokonce jsou otevření i diskutovat o svých chybách. Otevřenost přináší do života velké výhody. Ovšem, dokud to nevyzkoušíte, nemůžete posoudit. Jak poznáte teplotu v rybníku? No strčíme tam ruku, prostě tu vodu jednoduše vyzkoušíme na vlastní kůži. Proto je dobré vyzkoušet otevřenost též na vlastní kůži. Nikdo neříká, že v tom musíte zůstat. Jestli vlezete do rybníka, protože se tak rozhodnete, až když vyzkoušíte teplotu vody, je to vaše volba. UDĚLAT TO - NEUDĚLAT TO.  A toto platí ve všech ohledech života. 

Kdo řekl, že měnit svá rozhodnutí je něco špatného? Změna je evoluce. A tak i změna našich rozhodnutí je vývoj. Takže dokud něco nevyzkoušíte, nemůžete to posoudit a tedy ani zavrhnout. Toto je krásné na našich dětech. Oni neví, a tak to nejdřív vyzkouší a pak se rozhodnou. To jen my se jim snažíme říct dopředu výsledek jejich zkoušek. Proč? Protože si myslíme, že jsme chytřejší? Jsme snad nějaké vědmy? Někdy možná ano, ale proč nenechat děti, aby si k tomu došli sami a měli tak ze sebe mnohem lepší pocit, než když je od toho budeme zrazovat, nebo je do toho naopak nutit. Všichni víme, že rajče, které na jaře zasadíme, na podzim uschne, ale přesto je každé jaro sázíme znovu a znovu. Proč? Protože během jejich růstu sklízíme plody. Stejně tak je to u dětí. Když objevují svět svými smysly a po svém, sklízí plody. Je to jejich růst.

Pokud dítě najde na zemi nějakou věc a strčí ji do pusy, nikdy z toho neonemocní. Proč? Protože nemá v hlavě ten program, že by mohlo. Ten program mu tam dáme my. Takže tím, že naše děti neustále pozorujeme a napomínáme, tak jim ohromně škodíme. Všichni rodiče tvrdí, že by dali za své děti život. Zkusme to vzít z jiného pohledu, zkusme ten život dát našim dětem v pravém slova smyslu a starat se jen sami o sebe. Hodně jsem pozorovala dětská hřiště a všimla jsem si, že maminka, která si čte, nebo dělá cokoliv, kdy čas věnuje jen sobě a dítě jen tak hlídá po očku, navštěvuje hřiště neustále, každý den. Kdežto maminka, která nemá nic lepšího na práci, než kontrolovat a napomínat své dítě, často návštěvy hřiště vynechává.

Proč? Protože je její dítě neustále nemocné. Nestačí nám to snad jako důkaz? Mně rozhodně ano. Já mám spousty svých zájmů, starám se o sebe a můžu vám s radostí oznámit, že doma nám to klape mnohem líp a v naprostém klidu, než když jsem se snažila mít nad vším kontrolu. Každý si dělá, co chce a o domácí práce se dělíme, včetně mého sedmiletého syna. No zní to dost hrozivě: „Každý si dělá, co chce“, ale v tom tkví ta podstata té harmonie. Vzájemně si necháváme prostor pro život. Všechny maminky, které mají své zájmy, mi dají za pravdu, že čím víc je dítě nekontrolováno, tím je hodnější.
Pokud potřebujete nějak pomoci, nebo máte zájem se jen svěřit, neváhejte a  ozvěte se, nebo napište.
S láskou v srdci vaše Katy a tým „Šťastná rodina“

Okomentovat