Obviňovat
druhé je ten nejjistější způsob, jak se svého problému nezbavit. Obviňování
druhých nás vysiluje. Naopak pochopení nám umožní povznést se nad problém a mít
kontrolu nad vlastní budoucností. Minulost
změnit nelze. Budoucnost je tvořena naším myšlením v přítomnosti.Imperativem pro naši svobodu je, abychom pochopili, že naši rodiče se snažili o to nejlepší, s porozuměním, vědomím a znalostmi, jaké měli. Tihle lidé, kteří se na vás "tolik provinili", žili ve stejném strachu a obavách jako vy. Cítili se stejně bezmocní. Jediné, co vás pravděpodobně mohli naučit, bylo to, co je učili zas jejich rodiče. Kdykoli obviňujeme někoho jiného, snažíme se zbavit své zodpovědnosti za vlastní život.
Co víte o prvních deseti letech života svých rodičů? Zeptejte se jich
na to. Snáze pak porozumíte, proč dělali to, co dělali. Až jim budete rozumět,
budete schopni s nimi i soucítit. Pokud to už není možné zjistit, snažte
si je představit. Jaké dětství mohlo vytvořit tohoto dospělého člověka?
Potřebujete to vědět, abyste se mohli osvobodit.
Dokud nevysvobodíte je, nemůžete být svobodni ani vy. Dokud neodpustíte jim,
nemůžete odpustit ani sami sobě.
Žádáte-li
po nich dokonalost, budete ji vyžadovat i od sebe a celý život budete
nešťastní!
Stokrát si můžeme nahlas nebo v duchu říkat: „Odpouštím………….“
Ale dokud se s tím neztotožníme uvnitř sebe sama a ve svém srdci, k ničemu
to nepovede. Je nutné nejen odpustit na vědomé
úrovni, ale
současně ji dostat i do úrovně podvědomé.
Vědomí zapomenout
může, podvědomí nikdy.
S láskou a úctou Radovan a tým „Štastná rodina“.