Jak
každý z nás vnímá muže či ženu? A jak vnímáme děti? Víte, jaké máte úhly
vnímání? Pokud ne, tak neopakujme stejné chyby, které se děli ve vašem dětství
a změňme přístup v myšlení. Vzpomeňte
si, jaké jste vy prožívaly dětství a zda ho chcete opakovat a vytvářet stejné
modality i vašim dětem. Byla vaše maminka neustále v jednom kole? Dělala vám
všem doma ráno snídaně, pak rychle běžela do práce, po práci vás vyzvedla ze
školky/školy, rychle nakoupila, doma honem uvařila a ještě se vám stihla
věnovat s láskyplnou péčí po tom celodenním maratonu? A co otec? Byl neustále v
práci, a když byl doma, jen se najedl a pak koukal na televizi? Když jste ho
začali vyrušovat, křikl na vás a poslal za maminkou, nebo vypnul TV a šel si s
vámi hrát, číst vám pohádku apod.? Promítněte si pozorně ve vašem podvědomí
vaše dětství a sami si odpovězte na otázku.
- Co si nepřeji, aby moje dítě prožívalo stejného, jako ve svém dětství já?
- Čeho se musím vyvarovat?
- Na co si dát pozor?
- Co ještě musím změnit? apod.
Jedině takto přesně kladenými otázkami můžete v sobě najít
odpovědi ke správnému zaměření a výchově svého dítěte. A není vůbec důležité,
zda je vaše, něčí, nebo adoptované. I kdybyste vychovávali úplně cizí dítě,
měli byste ho milovat jako vaše vlastní. Pořád to jsou děti, a pokud jste se
dobrovolně rozhodli o ně starat, tak potom jedině s láskou nám vrozenou. Pokud
se tedy hrnete do vztahu, kde žena sama vychovává dítě a vy ho nemilujete
stejně jako ji, raději do vztahu nelezte! Dříve či později budou trpět všichni
a žena dá vždy (nebo alespoň z valné většiny) přednost vlastnímu dítěti, než
před chlapem, který stál jen o ženu jako sexuální objekt, nikoliv o ženu a
dítě, jako celek.
Jaký je rozdíl v myšlení z pohledu muže a ženy?
Tyto teoretické informace, o kterých je nutné se zde zmínit,
z důvodu osvícenosti v rozdílnosti obou pohlaví, jsou ovšem postaveny na
letitých zkušenostech, průzkumech a zkoumání v několika zemích světa. Základní
tělesné a psychické rozdíly mezi oběma pohlavími jsou u člověka výhodou pro obě
pohlaví!
Jestliže to partneři či budoucí manželé neuznají, spějí k
rozchodu! Jejich vlastnosti
jsou velmi komplexní a proto by se muž i žena měli v životě doplňovat. Proto
také díky fyzické rozdílnosti po sobě obě pohlaví tolik touží, neboť do sebe
skvěle pasují…. stejně jako puzzle. To už jsem ale zabruslil do poněkud jiného
odvětví „fyzického magnetismu sblížení“. Rozdílnost mezi muži a ženami jsou
ovšem v praktickém životě velmi markantní.
Fyziologický základní rozdíl je v mateřské roli ženy, což ji
ovšem nestaví do podřízené pozice, jak tomu bylo dříve. V dnešní době je tomu
spíše naopak. Ženy se začaly stávat více ambicióznějšími, průbojnějšími,
sebejistějšími a postupně se tak začaly vymaňovat ze závislosti na mužích.
Ženy by ovšem neměli zapomínat na fakt, že pokud budou
vystupovat ve své sebejisté roli jako soběstačná bojovnice XENA, těžko
naleznou rytíře, který je přijede zachránit, protože vystupují tak, že je
vlastně svým chováním od sebe odhánějí. Muži mají na sobě neviditelné tlačítko,
které funguje na zavolání, na pomoc, ochranu, psychickou podporu apod. A pokud
si tento fakt ambiciózní ženy neuvědomí, zůstanou sami. Pak mají dvě možnosti.
Buď tak budou žít celý život a sem tam si najdou nějakého toho milence, který
může být klidně ženatý, hlavně když k nim bude pozorný, bude jim lichotit a
potřebovat jen pro tu jednu věc, neboť budou díky nedostatku pozornosti
skvělými milenkami. Oni budou mít sice stále svoji svobodu a klid, ale to se
pak dostávají do bermudského trojúhelníku, v kterém to vždy někdo odnese. To už
se ale zas tak moc neřeší.
Pak je druhá možnost, že změní své ambiciózní chování na
přijmutí pomoci a potřebu, mít vedle sebe někoho, kdo je dokáže vroucně a hluboce
milovat po zbytek života, aniž by předhazovali svoji nadřazenost a nezávislost,
a tím uzavřít kruh pro šťastný rodinný život. Jen tak najdou pokoj, klid a
štěstí ve svém srdci. Průměrně vzato, ženy a muži vnímají vnější svět každý
trochu jinak.
Na takové ženy pak skvěle sedí jeden citát, který zní:
„Chcete mít vždycky pravdu, nebo chcete být šťastné?“
Příjem informací spojené se smysly, receptory, tvoří
vyhodnocení, které ovšem jak muž, tak i žena vnímají jinak. Mohou se tedy lišit
jak u muže, tak u ženy i výslednými reakcemi. Výchova, která v nás posiluje či
zeslabuje vrozené dispozice, hovoříme-li o sklonu k tomu či jinému způsobu
chování, které je často v dětství posilováno rodiči. Malým holčičkám rodiče
dost často říkají: „Ty jsi tak hezká a roztomilá, skoro jako princezna“. Chlapcům
většinou: „Ty jsi tak šikovný, nebojácný a silný“. Pokud tedy hovoříme o
pozitivní podpoře v myšlení a vývoji dítěte. Ale mnozí známe jistě i jiné
přístupy…….stačí si jen vzpomenout.
Mnoho vlastností má u žen menší rozptyl než u mužů. Muži mají
větší šanci, že se potkají s průměrnou (v dobrém smyslu slova) ženou, kdežto
ženy se mohou snáze potkat s extrémy. Například s hlupákem nebo géniem,
sukničkářem nebo romantikem. Nejen fyzické rozdíly, síla, vytrvalost aj., ale i
duševní, citové a emocionální stránky jsou velmi rozdílné. Přesto by se měli
muž a žena doplňovat také psychicky. Psychická podpora je jednou z
nejdůležitějších vlastností, kterou ovšem neoplývá každý a ne každý na to má i
dostatek energie! Byly zaznamenány i případy, kdy jeden druhého z lásky natolik
podporoval a dodával tolik chybějící energii, až ji sám ztratil na několik
měsíců. Toto sebeobětování znají ovšem ve valné většině především ženy, které
dokážou pro své děti obětovat opravdu hodně své energie. I to je důkazem veliké
lásky, aniž by padlo jediné slovo. Je pak ovšem velmi těžké tuto ztracenou
energii znovu získávat, ale jde to prostřednictvím slunce, vody a obrovské vůle
a vnitřní síly.
To se ovšem nikdy neprojevuje napovrch. Spíše se to děje
uvnitř takového jedince a jen na něm záleží, jak se s tím dokáže pak vyrovnat,
nebo poprat. Velmi ovšem v těchto případech pomáhá vzájemná podpora a
porozumění mezi partnery. Pokud tomu tak není, má to jedinec velmi těžké a
mnozí tento nápor nedokázali ani sami zvládnout.
Závěrem bych rád doplnil pozice vnímání u žen a mužů ve
vztahových otázkách. Nejlépe bude přiblížit si to na konkrétním příkladu, z kterého
dnes vychází mnoho vztahů, které nakonec končí rozchodem.
To si takhle jednou u
stolu vypráví kamarádky:
Ona vypráví, jaké
to bylo s ním skvělé:
„Vzal mne na dobrou večeři, pak na procházku po městě, pak
byla dlouhá předehra a povídal si se mnou celou noc…….. prostě úžasné!“
A on ze svého pohledu
kamarádovi druhý den:
„Vzal jsem ji na
večeři, ale ta byla dost drahá. Pak jsme šli pěšky domů, protože už mi nezbylo ani
na taxík. Vůbec mne nevzrušovala, a proto se nemohl ani udělat. Tak jsem si s
ní raději povídal celou noc“.......
O čem takové konverzace v poslední
době tedy vypovídají a k čemu to všechno spěje? Závěr si udělejte už každý
sám. Pokud máte nějaké dotazy, postřehy, vlastní životní příběh, či nějakou negativní
zkušenost s kterou si nevíte rady, klidně nám napište do komentářů.
S láskou a úctou váš trenér
Radovan