Také něco neustále vaše děti řeší a vy také? Také jsem to tak
měl, než přišel na to, že něco řešit nemá cenu. Jak je to možné? Je to úplně
jednoduché. Na vše totiž řešení existuje samo o sobě. Stačí všemu dát jen
prostor a neřešit nic.
Když se například neustále řeší, že je doma nepořádek, tak
jak to probíhá? Nepořádek je tam stále častěji a jakoby přibýval. A proč to tak
je? Je to dáno opět naším soustředěním na něco, co nechceme, co si nepřejeme. A
čím více se na to upínáme, tím více se to děje. Jak můžete postupně na tento
chaos a nepořádek najít recept? Ukážu vám na konkrétním příkladu, jak s tím
lze skoncovat jednou provždy. A ať už doma dělá nepořádek malý či velký,
jízlivé komentáře a neustálé připomínání větami typu:
· „Už
se ti tu zase válí po zemi tvoje ponožky!“
· „Ukliď
si laskavě tu mikinu a pověš si ji na věšák!“
· „Špinavé
hadry patří do koše na prádlo, ne na zem!“
· „Pokud
si vytaháš spoustu oblečení, které pak nenosíš, tak si ho ukliď!“
· „Kolikrát
ti to mám ještě opakovat! Ukliď si po sobě ten bordel!“
A mnoho podobných rozkazů a nařízení, kteří velice dobře
znáte jsou k ničemu a míjí se účinkem, pokud nezměníte přístup. Zajímá
vás, jak to udělat, aby se tyto programy a naučené vzorce, které si mnozí
členové rodin přinesli z dřívějších vztahů či rodin, ve kterých žili?
První věc, kterou musíte udělat, je věci nesbírat!
Druhá věc, kterou už nedělejte, je přestat na to upozorňovat!
Třetí věc, kterou si osvojte, je uzavření dohody u jednoho
stolu se všemi členy, žijící ve společné domácnosti.
Čtvrtá věc obnáší nastolení pravidel, které budou dodržovat
všichni.
Pátou věcí je v případě nedodržování dohod, likvidace
věcí, které nejsou na svém místě.
Šestá věc zajišťuje ukládání zabavených věcí do speciální
bedny, z které je zabavené věci na konci měsíce majitelem vydražit.
Sedmá věc učí díky dražbě těchto předmětů formou úkolů, nebo
zajištění aktivit pro rodinu, které tvoří adekvátní protihodnotu vydání
zabavené věci, že během krátké doby se z bordeláře stává pořádník.
Tak to je tak vše. Pokud ale někdo nechápe, jak to může
fungovat v praxi, vysvětlím to názorně na dvou konkrétních příkladech.
1.
Příklad, kdy je flegmoš OTEC
Kdykoliv přijde z práce, odhodí oblečení přes křeslo,
sundá ponožky a odhodí na zem pod stůl. Nikdo z rodiny to nemusíte řešit.
Pokud jste vše udělali podle postupů výše specifikovaných vč. vzájemných dohod
a ujednání a situace se opakuje, pokračujte následovně. Až otec odejde na
záchod, přivolejte děti, ať donesou krabici a jeho poválené věci posbírejte a
schovejte do bedny. Víc to nekomentujte, ani nijak neřešte. Po cca měsíci, kdy už
otci bude oblečení poněkud chybět a nebude mít co na sebe, začne jej shánět. A
teď přichází vaše chvíle. Usaďte se všichni společně a pohodlně do jedné
místnosti a požádejte děti, ať draží zabavené oblečení. Je nutné si ovšem
uvědomit, že se jedná o naučnou hru, nikoliv o utlačování či dokonce o
vydírání. Pokud tam tedy otec bude mít několik věcí, které bude potřebovat,
snadno je může získat zpět, pokud sám navrhne adekvátní odměnu za jejich
navrácení. Jaká by měla být? Minimálně víkend strávený na nějakém krásném
místě, na kterém se všichni dohodnete, a otec platí vše!
2.
Příklad, kdy je flegmatické dítě
V případě, že se jedná o dítě, je důležité v prvé řadě
rozeznávat jeho věk. Do doby v předškolním věku stačí na dítě působit
pozitivními a názornými příklady, kdy si tyto základní dovednosti snadno
osvojí. Pokud je ovšem někdo z rodiny ten, který nastavuje negativní
zrcadlo a prakticky mu tak ukazuje, co dělat nemá i to jak chovat se nemá, bude
velmi těžké jej něco takového odnaučovat. Má ihned totiž v rukávu trumfy a
argumenty, že když to dělají dospělí, tak ono taky. Ovšem není to nemožné, aby
si dítě osvojilo nový návyk, pokud k němu budou přistupovat všichni
společně a stejně zodpovědně. Takže pokud už se jedná o dítě školou povinné, a
sbíráte a schováváte mu věci do bedny, na konci měsíce opět vyvolejte dražbu.
Dítě pak za získání věcí nazpět může např. asistovat při vaření, uklízení,
praní, skládání oblečení, vymyslet zábavu, kterou si všichni společně užijí,
např. dlouhou procházku s poznáváním listů, či stromů, výlet na kolech
apod.
POZOR! Nejde zde o žádné tresty, ale o hravou formu zábavy,
spojenou se získáním návyků, kterých se předtím v rodině nedostávalo. Teprve
pokud se společně dokážete na tomto způsobu hry domluvit a dodržovat vzájemně pravidla,
posunete se o obrovský kus dopředu, kde jste ještě nikdy předtím nebyli! A k tomu
vám přeji jen hodně štěstí a trpělivosti ve vašem novém konání a přístupu k životu
jinou formou.Vaše náměty, příběhy či zkušenosti pište do komentářů, nebo na email: radovan@jak-na-deti.cz
S láskou a úctou váš osobní trenér Radovan