Dědictví

Pod slovem dědictví si všichni představíme hmotné statky, které zdědíme po svých předcích. I zde má mince dvě strany a my dědíme i věci neviditelné. Všechno, co naši předci nevyřešili, nebo nedokončili, musíme řešit nyní my sami. S tím nic neuděláme. Můžeme proti tomu bojovat, můžeme se bouřit, ale tím jen vše protahujeme, anebo dokonce pak dál předáváme našim dětem. 

Z vědeckých poznatků je známo, že když se dítě narodí, má již z 99% popsaný mozek epigenetickými kódy od svých předků. Tedy žádný čistý list papíru, jak se kdysi tradovalo. Vše je již dané. S těmito kódy dítě neumí pracovat, tak mu rodiče svým žitím názorně ukazují, jak se chovat, jak jednat a jak vlastně se zděděnými emocemi pracovat. Tyto kódy od předků máme v hlavě my všichni. Buďto zůstaneme laxní a dál si je budeme žít svůj přejatý program, v tom případě budou na nich muset zapracovat naše děti nebo jejich děti, anebo vezme odpovědnost do svých rukou a začneme s tím něco dělat. Dětem pak půjdeme příkladem v tom, že život není matematika a tedy vše se dá změnit.

3.díl na téma nežádoucí účinky očkování.

Dnešní článek je dalším volným pokračováním na nežádoucí účinky po očkování jedné z mnoha rodin. Maminka dětí mi poskytla svolení, abych její vyprávění zveřejnil i pro vás ostatní. Zda vám to někomu pomůže v případě rozhodování mezi chemií a přírodou je už na každém z vás. Instinkty vás ale vždy povedou správným směrem, pokud je dokážete poslouchat. Není totiž vůbec snadné odolávat náporu svého okolí, svých myšlenek a současně dát na své podvědomí a instinkt. Každý z nás to již zažil mnohokrát.....Text emailu:

Dobrý den Radku,

díky moc za hezký mail. Myslela jsem, že Vám odpovím hned, ale k PC sedám až pozdě večer a pokud si ještě přidám nějakou tu muziku, vyhrává poslední dobou poslech muziky. Tak trochu jsem tušila, že mi budete žádat o svolení na zveřejnění zážitků našeho očkování :-).

2.díl na téma nežádoucí účinky očkování.

K prvnímu publikovanému dílu, který byl součástí emailové korespondence s maminkou Janou a jejími zkušenostmi s očkováním, přikládám další díl, který je současně i odpovědí na první zaslané informace. ......

Krásný den Jani,

předem se omlouvám, že odepisuji až teď, protože měl trochu frmol. Váš životní příběh a peripetie s očkováním jsou tak významné, že bych byl moc rád, kdybyste mi dala svolení váš email zveřejnit na našich stránkách. Víte, lidé nevěří do té doby, dokud to sami nezažijí na vlastní kůži, nebo třeba v rodině, či na základě vyprávění jiných životních příběhů. A tím jedním z nich je právě i ten váš. Můžete tak pomoci nejen sobě a svým dětem, ale i spoustě dalším maminkám, které jsou před podobnými životními zkouškami, jako jste byla tenkrát vy.

1.díl na téma nežádoucí účinky očkování

Životní příběh jedné maminky, který vám zde uvádím, souhlasila po třetím emailu s jeho zveřejněním, i když se dlouho rozmýšlela. Maminku i obě děti znám osobně. Měl jsem tu čest je o zimních prázdninách trénovat na lyžích. Děti byly úžasné a tenkrát mi ani ve snu nenapadlo, co vše si prodělaly a čím celá rodina musela projít. Proto se ani nedivím jejich mamince, že tak dlouho váhala, než našla odvahu se s vámi o své zkušnenosti také podělit. To, co musela absolvovat jen svědčí o tom, o čem jsem se již zmiňoval několikrát na našem blogu. A tím jsou právě nežádoucí účinky očkování, které se neustále plošně na dětech provádí. Je na každém rodiči, jak se rozhodne, ale měl by také každý vědět něco o tom, co takové očkování obnáší nejen na začátku, ale i v budoucnu dítěte a jeho následného zdraví. Na nás rodičích pak je dobře zvažovat pro a proti, neboť nerozhodujeme o svém zdraví, ale o zdraví svých dětí. A v tom je velký rozdíl. Proto vám prostřednictvím projektu JAK NA DĚTI  a ŠŤASTNÁ RODINA zprostředkovávám skutečný příběh jedné z mnoha rodin, na které se očkování neblaze podepsalo.

Osobní prohry

Toto téma je velice důležité pro náš osobní růst. Pokud totiž neumíme přijmout možnost prohry, tak každý nezdar udělá v nás samých slabocha a my okamžitě v sobě popíráme neúspěch. Tím, že to popřeme, ničemu ale nepomůžeme a jen si dál do života přitahujeme situace, kde prohráváme a náš vlastní pocit z nás samých je horší a horší. Každá prohra a každá chyba je tu pro naše dobro, pro naše poučení. Valná většina lidí je stále ještě ovládána egem a to jak známo prohrávat neumí a pokud cítí prohru, hned hledá viníka někde venku, aby samo sebe ukonejšilo a omluvilo. 

Krize, překážky a náš život

Dnes je jubilejní 100 příspěvek na našem blogu, který je speciálně zaměřen na naše životní krize. Chci vám říci teď a tady, že kdybyste mohli vidět sami sebe tak, jak vás vidí vaše vnitřní "JÁ", zůstali byste stát v ohromení, jak daleko jste již došli na cestě duchovní transformace a poznání. Vaše odvaha otevřít se světu duchovní moudrosti vede k dramatickým změnám ve vašem energetickém poli. Podařilo se vám pročistit nejen své myšlenky, ale i mnoho barev vaší aury.