pondělí 1. září 2014

Škola nebo vězení



Naše školství je velice zaostalé a nemoderní systém, kde se děti nepřipravují na budoucí život na svobodě, ale na život v kriminále. Napadlo vás někdy tyto dvě zařízení srovnat? Mně ano a zjistila jsem, že jediný rozdíl mezi těmito zařízeními je věková kategorie těch, co tam být musí. Povinná školní docházka je sice velice krásná věc, prý vymoženost vyspělých států, ale naše děti to tak absolutně nevidí. 

Každé dítě, které mi přijde na odblok od věku šesti let má na prvním, a někdy i na druhém sezení, stres na školu. Neustále slýchávám: "Je to tam nezáživné, musí se pouze sedět a musí se poslouchat neustálé příkazy, co se smí, co se nesmí a co se musí". Pokud někdo vybočuje ze škatulky, hned je zařazen do kategorie špatného, nepřizpůsobivého žáka, hiperaktivní dítě, které je nutné vzít k psychologovi apod. 

Nikoho z učitelů ani vychovatelů v družině nezajímá, co by děti chtěly. Na děti se v tomto zařízení nebere vůbec žádný ohled a při tom se každý ohání slovy, že je to pro ně. Jakmile má dítě k něčemu připomínky, okamžitě je napomenuté za drzost, vyrušování nebo něco podobného. Na naše vězně se bere větší ohled než na naše děti. Vězeňský systém prošel už několika modernizačními úpravami, tím nemám na mysli stavby, ale systém jako takový. 

A co naše školství? Jediná změna od dob krále Klacka je, že každá škola si může zvolit z několika druhů učebnic. A my se divíme, že jsou kriminály tak přeplněné? Ale my naším školstvím děti na tento útvar nevědomě připravujeme. Učitelé fungují nejen při vyučování, ale i o přestávkách na chodbách a ve školní jídelně jako bachaři. Dokonce jsem vypozorovala, že většina učitelek se i tak tváří a asi i cítí. Já vám povím:               „To je hnus, velebnosti.“ 

Cokoliv se tam do dětí násilím, pod hrozbou špatné známky a trestu rve, nikdy v dospělosti nepoužijí. Vyžaduje se po nich dokonalý přednes učebnic a ukázkové odříkání násobilky. A teď, když jsme my dospělí tím prošli, kolik z nás počítá z hlavy bez použití kalkulačky a kdo umí přeříkat, co jsme se tenkrát šprtali? A je nám to něco platné pro život? Kdo z nás si díky fyzice na základní škole uvědomuje kvantové zákony vhodné pro spokojený život na této planetě? 

Stále přemýšlím, jak dětem nejlépe vysvětlit, že škola je pro jejich dobro. Již nějakou dobu nad tím dumám a nic mě nenapadá. Když to při odbloku řešíme, nejsem schopná dětem školu nějak popsat z té pozitivní stránky. Ze začátku jsem zkoušela přestávky, protože to je jediné, co mě se na škole líbilo, ale dnes se nechytám ani v tom. Učitelé dětem utípli tipec i o tomto volném čase a děti musí sedět a číst si časopisy nebo se připravovat na další hodinu. Volný pohyb je jim dovolen pouze na vykonání svých potřeb a honem zpět sedět a nejlépe mlčet. 

Jak děti motivovat, aby tento institut navštěvovaly rády a měly dobrý pocit? Jediné co jim to dá je ohromný stres v mozku a pak i tedy v budoucím životě. Budou poslouchat, nebudou mít odvahu se ozvat a realizovat se a díky stresu budou samá nemoc. Jediný kdo z tohoto všeho profituje, jsou politici a farmaceutická společnost. A teď babo raď, jak z toho ven.
Velice ráda uvítám vaše nápady, náměty a komentáře.
S láskou v srdci Katka a tým ŠR.

Okomentovat