POZICE VNÍMÁNÍ
Kolikrát v životě jste již cítili nějakou křivdu,
urážku, nepochopení, až jste se z toho uzavřeli do sebe a odmlčeli na
hodně dlouho? A proč to všechno? Protože nás nikdo nikdy neučil, jak správně
k takovým problémům přistupovat. Pokud ovšem začneme správně trénovat a používat
techniky z NLP, přijdeme na to, že mnoho nedorozumění ztroskotalo na
jednostranném pohledu a nepochopení. Vžijte se zpět do nějakého podobného
prožitku, který jste v poslední době zažili, zavřete oči a zkuste si vše vybavit.
- Co jste říkali?
- Jak jste to říkali?
- Co jste cítili?
- Jak jste se tvářili?
- Jak jste to vnímali?
Pak ze své pozice vystupte a přejděte do role toho, kdo vám
podle vás ublížil, nepochopil, hádal se s vámi, možná vám i nadával.
Pokuste se vnímat sebe jeho očima, jeho pocity i emoce.
- Proč říkal, to co říkal?
- Proč se choval, tak jak se choval?
- Jak se přitom pohyboval?
- Jakou měl barvu hlasu?
Teprve až zvládnete vžít se do role toho druhého a prožít to
podobně, máte velkou šanci pochopit i sami sebe. Máte možnost zjistit, jak vás
druzí vnímají, zda vás respektují, nebo vámi naopak pohrdají. Pak opět
z této pozice vystupte a opět se zamyslete.
- Máte to?
- Jaký máte pocit teď?
- Co cítíte? Jak to vnímáte?
- Už víte, proč se tak choval?
- Proč říkal právě to, co říkal?
Pokud jste právě analyzovali sebe i
druhou osobu, přejděte do třetí pozice a tou je nezávislý pozorovatel. Pokuste
se nezávisle podívat na obě zúčastněné strany. Bez sebemenších pocitů hodnocení
sebe nebo toho druhého, pokuste se zhodnotit nezávisle celou situaci.
- Jak to vidíte?
- Jak to cítíte?
- Jak to vnímáte?
- Na co jste přišli?
- Co byste oběma poradil/a?
- Co měli udělat jinak?
Tímto jednoduchým tréninkem dokážeme vnímat veškeré dění
kolem nás a postupně analyzovat jednotlivé situace, které nakonec dokážeme
diplomaticky zvládat. Začneme najednou vše vnímat z několika úhlů a budeme
pro příště vážit slova, která někdy dokážou zraňovat více, než přesně mířená
střela. Podobné techniky by bylo velmi vhodné trénovat i s dětmi na
školách a to společně. Vždy ve trojicích, kdy si děti mohou postupně vyzkoušet
veškeré techniky vnímání dvou zúčastněných stran a pozorovatele. Je to jako by
děti hráli divadlo, ovšem s tím rozdílem, že toto divadlo se jim na rozdíl
od velké části učiva, které jim vůbec k životu neslouží, tohle pomohlo
nejvíce.
Možná by bylo na čase poněkud pozměnit školní osnovy a začít
prosazovat takové předměty a techniky, které budou dětem ku prospěchu a rozvoji
jejich osobnosti. Tím že ministerstvo školství nařídí učitelům další vzdělávání
bez ohledu na zaměření a důsledky z toho plynoucí, věci moc nepomůže.
Spíše naopak. Kdyby se místo toho raději ministerstvo školství zeptalo dětí, možná že by se nestačili divit, co opravdu potřebují a co ne. Co vše se někdo snaží do jejich hlaviček půlku života nasoukat, aby se to pak tu druhou půlku zase odnaučovalo, protože to nikomu k životu neslouží. Nebo máte pocit, že když budete mít svůj vlastní papír, budete někdo víc? Jen proto, že si to takto společnost nastavila ještě neznamená, že můžete být šťastní a víte jak žít. Jste šťastní za to, že máte svůj vlastní papír, ať je to na cokoliv, nebo za to, že jste? Co je pro vás to hlavní?
Kdyby místo toho ministerstvo školství podporovalo kouče,
zabývající se rozvojem osobnosti, experty na zrychlené učení, kteří už pochopili správné
fungování mozku, lidi zabývající se kreativním rozvojem ducha dětí a zavedlo
zpět do škol tolik opomíjenou techniku J.A.K/omenského „Školu hrou“, pak by se
teprve dostavily takové výsledky, které mohou posloužit všem.
Pak je možné
začít hovořit o skutečném přerodu, transformaci školství, kde děti najednou
začnou školu milovat, místo aby ji nenáviděly. Začnou se najednou daleko
rychleji rozvíjet a své nadání pak předávat dál. Nečekejte ale, že změna přijde
sama odněkud zvenku. Na to, aby nějaká změna vůbec proběhla, měli bychom začít
u sebe. Teprve vlastním přístupem, vyzkoušením jiného způsobu přístupu, u kterého
najednou zjistíme, že funguje, začneme sami tlačit tam, kde je to nejvíce třeba
a změna pak přijde velmi rychle.
Přeji vám všem hodně štěstí na cestě za poznáním, a pokud
souhlasíte s tímto přístupem, podporujte a rozšiřujte jej, ať na změnu
nemusí naše děti čekat dalších 100 let. S láskou a úctou váš trenér
Radovan.