SEBELÁSKA

SEBELÁSKA

J

e zdrojem všemohoucnosti. Je to tajemství, které leží v každém z nás a bez jeho odhalení a uvědomění si, že pokud nezačneme milovat vědomě sami sebe, jak potom můžeme chtít, aby někdo miloval nás? Vše co nás v životě ovlivňuje, je řízeno strachem! Strach poržíváme všichni bez rozdílu, jde jen o poměr jeho vlivu na náš život a zda ho vědomě do svého života připouštíme, nebo ho dokonce vyhledáváme. Každý to má nastavené jinak. Souhlasíte, nebo máte pocit, že vy strach nemáte?

Příklady, které ovlivňují náš život díky strachu a programům, které nosíme v hlavě:

• Hlavně, abych nezaspal/a. 
•  Hlavně abych nepřišel/a pozdě. 
• Hlavně aby se tam dětem nic nestalo. 
• Hlavně aby mě měl/a ráda.
• Hlavně aby si tam děti neublížily. 
• Nejsem dost atraktivní.
• Nejsem dost chytrý/á.
• Jsem k ničemu.
• Jsem tu zbytečný/á.  
• Jsem tlustý/á. 
• Co když nabourám. 
• Co když se to letadlo zřítí.
• Co když to nenapíšu správně. 
• Co když mě nemiluje. 
• Co když se neožením/nevdám.
• Co když dostanu vynadáno. 
• Co když se mu/jí nelíbím. 
• Co když nenaplním jeho/její očekávání.
• Co když se dostanu do dluhů.
• Co když nebudu mít práci. 
• Co když si mě neváží. 
• Co když je lepší než já. 
• Co když se seznámí s někým jiným. 
• Co když to nestihnu udělat včas. 
• Co když se to nenaučím. 
• Co když nejsem dost dobrý/á. 
• Co když mi to ujede.
• Co když onemocním. apod.

         A mnoho dalších takových STRACHŮ můžete zažívat den co den nespočet. Pokud se na ně ale začnete soustřeďovat a vědomě je postupně ze svého života odstraňovat, získáte obrovskou moc nad svým životem. Jedině tak můžete začít postupem času žít ve světle lásky. Rozdíly mezi Láskou a Strachem jsou markantní v našem každodenním životě, který se stal díky strachu jeho zhoubnou realitou. Proto také mnoho vztahů dlouho nevydrží. U vztahů rodiče versus děti je tato situace ještě markantnější. Proč? Posuďte sami.

  

Láska nemá žádné závazky.                                                                     

Strach je plný závazků.

Láska však nezná žádný odpor a ničemu se nebrání. Cokoli děláme z lásky, děláme proto, že to chceme dělat. Je to pro nás potěšení. Láska nemá žádná očekávání.                                                                                                       

Strach je plný očekávání. Máme-li strach, všechno děláme jen proto, že si myslíme, že to dělat musíme a očekáváme, že to druzí budou dělat také. Proto strach bolí.

Láska je založena na úctě.                                                                           

Strach si ničeho neváží – neváží si ani sám sebe.

Láska je bezohledná; nikoho nelituje, ale přesto zná soucit.                       

Strach je plný lítosti; lituje každého. Proto lítost vychází ze strachu a nedostatku úcty. 

Láska je naprosto zodpovědná. Proto také soucit vychází z úcty a lásky.    

Strach se zodpovědnosti vyhýbá, ale to neznamená, že je nezodpovědný. Snaha vyhnout se zodpovědnosti je jednou z největších chyb, které se dopouštíme, neboť každý čin má svůj důsledek. Důsledky má všechno to, co si myslíme, všechno to, co děláme. Když učiníme nějaké rozhodnutí, má to důsledek. Když neučiníme žádné rozhodnutí, má to důsledek, proto je každý člověk zodpovědný za všechny své činy, i když si to nepřeje.

Láska je vždycky dobrosrdečná. Na cestě lásky nejsou žádné podmínky. Miluji svého partnera bezdůvodně. Miluji ho takového, jaký je a může si dělat, co chce.               Strach je nepřátelský a proto je také plný podmínek…..

U dětí je to o to složitější, protože jsme přesvědčeni, že jsme zodpovědní za jejich zdraví, štěstí, lásku. To že jim zametáme cestičku, nebo se snažíme dělat vše za ně, určovat, co mají a nemají dělat apod. jim ovšem nedáváme najevo svou lásku, nýbrž ukazujeme na jejich neschopnost, která ovšem neexistuje, přestože oni to dokážou. Stačí začít dělat věci jinak. Staří začít dětem více věřit, dát jim více prostoru, spolupracovat s nimi, podpořit je v jejich konání, aby se dokázali projevit sami přirozenou formou. Stačí, když dítěti každý den řeknete: 

„Věřím v tebe a vím, že to dokážeš“. 

To je skutečná láska.

Přeji vám všem hodně štěstí na cestě poznání, a pokud se vám články líbí a jsou pro vás inspirací, podporujte prosím tento projekt dál mezi své známé. Budu moc rád, pokud mi napíšte do komentářů, nebo na email (radovan@jak-na-deti.cz) vaše zážitky nebo příběhy ze života, které se vám neustále vrací a ne a ne se jich zbavit. Čím více se snažíte, tím více je táhnete za sebou jako nějaký stín. Vaše naučené vzorce v hlavě vám neustále opakují, že nejste dost dobří apod. Věřte ale tomu, že dobří už jste,..... tady a teď!!!

S láskou a úctou váš trenér Radovan